Stovky lidí protestovaly v Drážďanech při oslavách znovusjednocení Německa proti kancléřce a prezidentovi. Angela Merkelová a Joachim Gauck se ve městě účastní vzpomínkových akcí. Právě masové demonstrace v Sasku vedly k pádu komunistického režimu ve východním Německu. Na nepovolené akci vyjádřily svůj odpor k oběma politikům stovky lidí.
Den německé jednoty: V Drážďanech pokřikovali na Merkelovou a Gaucka
Převážně pravicoví protestující, kteří se shromáždili před kostelem Frauenkirche, pokřikovali „táhni“ nebo „Merkelová musí pryč“. Oba politiky přitom podle televize n-tv označovali za zrádce lidu.
Hněv protestujících z řad strany Alternativa pro Německo (AfD) a protiislámského hnutí Pegida směřoval zejména proti Merkelové a Gauckovi, kteří jsou známí svou vstřícností vůči uprchlíkům.
Německo si připomnělo výročí znovusjednocení (zdroj: ČT24)
Aby policie zajistila přístup politiků na oslavy, musela část protestujících vytlačit. Strážci zákona, kteří to uvedli na Twitteru, jsou v Drážďanech nasazeni v počtu asi 2600. Bezpečnostní obavy zvýšily před víkendem exploze dvou improvizovaných bomb. Jedna byla nastražena před mešitou a druhá před mezinárodním konferenčním centrem. Naštěstí nikoho nezranily.
Prezident Bundesratu Stanislaw Tillich, kancléřka Angela Merkelová a prezident Joachim Gauck v Drážďanech
Program oslav 26. výročí znovusjednocení Německa začal v Drážďanech bohoslužbou v kostele Frauenkirche a pokračuje v Semperově opeře, kde s projevem vystoupí mimo jiné prezident Gauck.
Šéf Spolkového sněmu Norbert Lammert ve své řeči poznamenal, že Německo se změnilo a má dnes důvod k oslavám. Diskuse o tom, jaká má být země v 21. století, je podle něho jen na Němcích. Musí být ale vedena s respektem a tolerancí. Ti, kdo dnes pískají, křičí a dávají najevo znechucení, nemají ani potuchu o tom, v jakém stavu se Německo nacházelo před znovusjednocením, řekl také Lammert.
Zpravodaj ČT k oslavám německého znovusjednocení (zdroj: ČT24)
Podobně se na okraj oslav vyjádřila i kancléřka Merkelová. „Osobně si přeji, abychom problémy řešili společně, ve vzájemném respektu a akceptovali přitom i velmi odlišné politické názory,“ uvedla s tím, že je důležité, aby se spolu lidé dál bavili.
Ve stejném duchu ke slavnostním hostům promluvil i šéf Spolkové rady a premiér Saska Stanislaw Tillich. „Ještě dnes jsme vděční za odvahu těch, kteří v roce 1989 právě i v Sasku uvedli věci do pohybu. Oni měli všechen důvod volat: ,My jsme národ,‘“ řekl saský premiér.
Proti lidem tehdy stála diktatura a policie. „Dnes policie právo na protest chrání, dneska je ta věta nepatřičná, protože máme právo a svobodu myslet si a říkat, co chceme,“ uvedl s tím, že s právem jde ruku v ruce i odpovědnost.
GALERIE
Vnitroněmecká hranice před a po roce 1990
Sasko je v rámci Německa nechvalně proslulé výpady proti uprchlíkům nebo žhářskými útoky na jejich ubytovny. Trojici žhářských útoků, i když tentokrát proti policejním autům, zaznamenaly úřady i v neděli. V pondělí očekávají jedenáct demonstrací, a to jak protiimigračních, tak takových, které vyzvou k toleranci.
Cestu k pádu východoněmeckého režimu a následnému sjednocení obou částí Německa 3. října 1990, které si v těchto dnech připomíná celá spolková republika, otevřely zejména statisícové demonstrace v největším saském městě Lipsku. Centrum letošních oslav je právě v Sasku.
GALERIE
Hranice mezi Západním a Východním Berlínem před rokem 1990 a dnes