Polský Sejm schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí a jde o další krok konzervativní vlády k upevnění moci.
Poslanci zákon podle očekávání schválili hladce, protože vládní konzervativci ze strany Právo a spravedlnost (PiS) disponují v Sejmu většinou. Pro bylo 234 zákonodárců, proti 213. Než nová norma vstoupí v platnost, musí ji odsouhlasit ještě horní komora a prezident.
Zákon rozšiřuje možnosti policie při sledování komunikace mezi podezřelými osobami, zároveň ale bude schvalování odposlechů a dalších sledovacích aktivit podléhat přísnější kontrole soudů. Opozice se pokoušela prosadit některé pozměňovací návrhy a dopady zákona zmírnit, aby tak mohli být před policejním sledováním lépe chráněni například lékaři s ohledem na lékařské tajemství, novináři tající své zdroje či advokáti s povinností mlčenlivosti. Vládní poslanci to ale odmítli, a tak pro policejní vyšetřovatele zůstane nedotknutelné pouze zpovědní tajemství a komunikace s obhájci.
Nová polská konzervativní vláda vznikla po přesvědčivém vítězství PiS v loňských podzimních volbách. Díky většině v obou komorách parlamentu konzervativci rychle schválili některé sporné změny v zákonech, které se týkají především ústavního soudu a veřejnoprávních médií.
Evropská komise ve středu oznámila, že zahájila proces sledování stavu právního státu v Polsku, jehož cílem je po kontroverzních krocích kabinetu zhodnotit aktuální situaci v zemi. Je to vůbec poprvé od jeho ustavení v roce 2014, co se komise rozhodla tento mechanismus uplatnit. Teoreticky může vést až k omezení hlasovacích práv Polska v Unii.
Juncker: Vedeme s Polskem dialog, na úvahy o trestání je brzy
Předseda komise Jean-Claude Juncker nicméně v pátek označil Polsko za významného člena Unie a nemá prý smysl uvažovat o jeho možném trestání. „Je to dialog, nechci věc dramatizovat. Ale byl bych rád, aby naši polští přátelé brali tuto otázku vážně,“ poznamenal šéf evropské exekutivy.
Chybou by podle Junckera byl dojem, že Komise má něco proti Polsku, které prý on osobně obdivuje. Není však pravdivý názor, že dění okolo ústavního soudu a veřejnoprávních médií je jen vnitřní polskou záležitostí a že Komise nemá v této souvislosti žádné kompetence. „Nemíchejme Polsko a polskou vládu,“ poznamenal s tím, že existuje například prostor pro úpravy v některých polských zákonech.
„Nedává smysl, i když to někteří kolegové politici dělají, upozorňovat polskou a evropskou veřejnost na použití článku sedm,“ poznamenal Juncker. Právě sedmý článek unijní smlouvy se zabývá rozhodováním členských zemí o tom, že jeden stát z jejich středu závažně a trvale porušuje základní unijní hodnoty. Musely by se shodnout jednomyslně, Maďarsko už ale dalo najevo, že takový postup nepodpoří. Kvalifikovaná většina zemí by pak stačila k rozhodnutí o konkrétní podobě pozastavení polských práv v Unii.
