Pasadena (USA) - Rover Curiosity má za sebou první celý den na Marsu. Během něj otestoval všechna svá zařízení. Podle informací, které odeslal do řídícího střediska, všechny systémy přestály let i přistání bez újmy. NASA také zveřejnila první krátký videozáznam, který pořídilo robotické vozítko při svém pondělním přistání. Asi 40vteřinový sestřih v nízkém rozlišení, který se skládá z 297 filmových políček, ukazuje poslední dvě a půl minuty sestupu vozítka. Začíná oddělením tepelného štítu a končí záběrem na zvedající se prach před konečným dosednutím na povrch „rudé planety“. Video, které podle AP pracovníci NASA přivítali s nadšením, by mělo být k dispozici ve vysokém rozlišení a plné délce poté, co Curiosity pošle na Zemi další data. Rover na Zemi rovněž odeslal první barevný snímek povrchu. Curiosity má kromě pátrání po stopách života zkoumat také klima a geologii „rudé planety“ a sbírat data pro budoucí let s lidskou posádkou.
První barevný snímek z kráteru, kde Curiosity přistála, ukazuje krajinu s oblázky a v dálce okraj Galeova kráteru. Curiosity pořídila snímek první den po přistání fotoaparátem na konci své robotické paže. Krajina se zdá rozmazaná, protože snímatelný kryt čočky byl pokryt prachem zvířeným během přistání. „Teď před sebou máme zprovoznění (robotického) ramene a několik podobných úkolů. Je toho dost, ale my jsme pořád ještě plní nadšení, jak rover (přistání) zvládl,“ prohlásila manažerka mise Jennifer Trosperová.
Podle řídícího manažera mise Mike Watkinse je Curiosity v dobrém stavu, v povrchovém módu. Prohlásil to na tiskové konferenci. Včera se začalo se zapojováním antény k zajištění přímé komunikace. Odchylka ve spojení se Zemí by měla být vyřešena, zapojena bude anténa už snad zítra.
Ken Edgett, hlavní výzkumník pro oblast kamerových systémů sondy:
„Kamera Molly má dvojnásobné rozlišení než Opportunity, je to zaostřitelná barevná kamera. Poslala také první barevný snímek. Strašně dlouho jsem na tento okamžik čekal. Protiprachový štít se bude odkrývat pouze, když se budou dělat snímky. Hlavní je, že se kamera zaostří, že funguje.“
Výzkumníci ještě nevědí přesně, jaké množství prachu kde je, na zařízeních totiž měli kryty. Vozítko je ale vyrobeno tak, aby v prachu přežilo.
Téměř tunové vozítko s deseti přístroji na palubě poprvé jako jediný zdroj energie využívá radioaktivní plutonium, které se přirozeně zahřívá, a termočlánky, které teplo mění na elektřinu. „Obrovská výhoda těch termočlánků je, že tam není mechanická část, jsou strašně jednoduché a odolné vůči poškození,“ podotkl vědecký pracovník Ústavu jaderného výzkumu Řež Vladimír Wagner. Jde zároveň o jeden z nejvytrvalejších zdrojů energie. Termočláněk na roveru Curiosity by měl vyrábět dostatek elektřiny nejméně ještě celých 14 let. Pak bude jeho výkon klesat.
