Kyjev - Celý svět si dnes připomíná 25. výročí výbuchu v Černobylu - dosud nejhorší jaderné havárie v dějinách. Do atmosféry tehdy uniklo tolik radiace jako ze 400 hirošimských bomb. Přímo v Černobylu uctili památku obětí prezidenti Ukrajiny a Ruska. Ruský prezident Dmitrij Medvěděv na vzpomínkové slavnosti oznámil, že světovému společenství navrhl vypracování nových mezinárodních pravidel jaderné bezpečnosti.
Medvěděv se dnes spolu s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem zúčastnil položení základního kamene budoucího pomníku černobylským záchranářům. Pomník bude vztyčen přímo v Černobylu a bude věnován památce osmadvaceti lidí, kteří se zapojili do likvidace havárie v prvních dnech po explozi a následkům ozáření podlehli.
Oba státníci se zúčastnili i pravoslavné mše za zemřelé, kterou v černobylském chrámu svatého Ilji sloužil patriarcha ruské pravoslavné církve Kirill. Schůzky v Černobylu se měl dnes původně zúčastnit i běloruský prezident Alexandr Lukašenko, jehož země pocítila bezprostřední následky černobylské havárie zřejmě nejsilněji. Běloruský státník ale do Černobylu nepřijel. Oficiálně Bělorusko změnu plánu zdůvodnilo skutečností, že prezident navštěvuje regiony postižené radiací každoročně ve výročí černobylské havárie.
„Odeslal jsem dnes vůdcům největších zemí a našim partnerům ze Společenství nezávislých států návrh na zajištění náležitého rozvoje světové jaderné energetiky, jehož součástí je i odvrácení globálních katastrofických následků. Je zjevně zapotřebí přemýšlet o přípravě nových mezinárodních konvencí,“ řekl Medvěděv.
Ruský prezident 25 let staré neštěstí označil za nejkatastrofálnější technickou havárii v dějinách lidstva. Hlavním ponaučením z Černobylu i nyní z japonské Fukušimy by podle něj mělo být pravdivé informování veřejnosti. Všechny tři nejpostiženější země - Rusko, Ukrajina a Bělorusko - přitom nadále trvají na využívání jaderné energie k výrobě elektřiny a plánují výstavbu dalších reaktorů.
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč:
„Po černobylské katastrofě si už nikdo nemůže být jist svou bezpečností, Černobyl rozdělil vnímání času na období před havárií a po ní. Už čtvrt století neseme bolest ve svých srdcích. Ukrajina udělala víc než kterýkoli jiný stát světa pro to, aby jméno Černobylu nebylo synonymem strachu a nejistoty. Zaplatili jsme za klid planety životy a zdravím tisíců našich spoluobčanů.“
Janukovyč v dnešním poselství uvedl, že Ukrajina po černobylské havárii zaplatila za klid planety životy a zdravím tisíců svých občanů a investovala do odstranění následků miliardy hřiven. Žádný stát světa ale není podle něj schopen se s takovým neštěstím vyrovnat sám. Janukovyč poukázal na nezbytnost vybudovat nad zničeným reaktorem nový ochranný kryt, což je akce, která vysoce překračuje rozpočtové možnosti Ukrajiny.
Ekologická organizace Greenpeace chce dnes v noci světelnou projekcí na havarovaný černobylský reaktor poukázat na trvající nebezpečí, které představuje. Uvnitř reaktoru je nadále na 190 tun radioaktivního materiálu.
Čtvrtý reaktor černobylské elektrárny explodoval 26. dubna 1986. Radioaktivní mrak pokryl velkou část Evropy. Dodnes je půda v okolí elektrárny zamořena radioaktivními látkami, jako je izotop cesia 137. Ozáření může spustit rakovinu a jiné nemoci. Kvůli havárii se muselo přestěhovat víc než 350 tisíc lidí.
Mezinárodní společenství plánuje přikrytí reaktoru novým sarkofágem do roku 2015. Projekt spolkne nejméně 1,6 miliardy eur (přes 38 miliard korun), z nichž 550 milionů minulý týden přislíbily Evropská unie, USA a několik dalších států společně s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD). Stále však chybí víc než 200 milionů eur. Zbylou část nákladů ponese Ukrajina.
V den 25. výročí nejhorší jaderné tragédie otevřeli slavnostně v Kyjevě také nové muzeum o Černobylu. Návštěvníkům nabízí desítky předmětů, modelů elektrárny a speciální expozici zaměřenou na technické detaily nehody.
