Co se konkrétně dohodlo v Minsku?

Moskva – Zastavení palby, stažení těžkých zbraní, amnestie pro účastníky bojů a ústavní změny. To jsou hlavní body dohody, kterou v Minsku podepsali představitelé tzv. kontaktní skupiny, včetně vůdců proruských separatistů Alexandra Zacharčenka a Igora Plotnického. Text zveřejnil na svém webu Kreml, spolu s deklarací, v níž prezidenti Ruska, Ukrajiny, Francie a německá kancléřka vyjádřili této dohodě podporu a potvrdili, že plně respektují svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny.

Hlavní body komplexu opatření k naplnění záříjových dohod z Minsku podepsaného 12. února takzvanou kontaktní skupinou:

  • Příměří podle dohody začne v neděli 15. února v 00:00 kyjevského času, tedy od sobotních 23:00 našeho času.
  • Nejpozději druhý den po zahájení příměří má začít a do dvou týdnů skončit stahování těžkých zbraní - do vzdálenosti 50 až 140 kilometrů od stanovené linie podle typu zbraní a jejich dostřelu či doletu. Pro ukrajinská vojska má platit stávající frontová linie, pro separatisty demarkační linie vytyčena v minské dohodě z 19. září.
  • Na stahování těžkých zbraní má od počátku dohlížet Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), a to i za pomoci družic, bezpilotních letounů či radiolokátorů.
  • Dohoda počítá se stažením všech zahraničních jednotek, vojenské techniky a žoldnéřů z Ukrajiny pod dohledem OBSE, i s odzbrojením „všech nezákonných skupin“.
  • Kyjev se zavazuje k omilostnění, respektive udělení amnestie rebelům; lidé spojení s událostmi v Doněcké a Luhanské oblasti by měli být osvobozeni od pronásledování, diskriminace a soudního stíhání.
  • Nejpozději pátý den od stažení těžkých zbraní mají být propuštěni a vyměněni zajatci podle principu „všichni za všechny“.
  • Den po stažení těžkých zbraní mají začít jednání o uspořádání místních voleb podle ukrajinských zákonů i o budoucím postavení povstalci ovládaného území v Doněcké a Luhanské oblasti. Do 30 dnů od podpisu dohody má ukrajinský parlament rozhodnout, na jaké území se vztahuje „zvláštní režim“.
  • Strany se zavazují zajistit přístup k humanitární pomoci.
  • Ukrajina zruší restrikce, a umožní tak obnovení běžného života v povstaleckých oblastech. To by mělo zahrnovat plné obnovení sociálních a hospodářských vztahů, včetně výplat sociálních dávek, penzí a dalších převodů.
  • Den po místních volbách má začít obnovování ukrajinské kontroly nad hranicí s Ruskem. Završit se má do konce letošního roku po úplném politickém urovnání - v podobě uspořádání voleb v povstaleckých oblastech a reformy ukrajinské ústavy.
  • Nová ústava, která má být přijata do konce roku, má jako klíčový prvek obsahovat decentralizaci, přihlížející ke zvláštnostem povstaleckých oblastí. To má například zahrnovat i právo na jazykové sebeurčení nebo vytvoření „oddílů lidových milicí“.
  • Má být posílena činnost třístranné kontaktní skupiny, včetně vytvoření pracovních skupin.

Účastníci minského summitu – německá kancléřka Angela Merkelová a prezidenti Francie, Ruska a Ukrajiny Francois Hollande, Vladimir Putin a Petro Porošenko – v závěrečné deklaraci zdůraznili, že respektují svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Vyjádřili přesvědčení, že neexistuje alternativa k výlučně mírovému řešení situace na Ukrajině a jsou pevně rozhodnuti přijmout za tímto účelem jednotlivě i společně veškeré potřebné kroky.

Podporují proto komplex opatření pro realizaci minských dohod z loňského září, který přijala 12. února v Minsku kontaktní skupina. Lídři se zavazují k tomu, že k tomuto procesu přispějí. Německo a Francie se v deklaraci zavazují k poskytnutí technické pomoci při obnovení bankovního sektoru na povstaleckých územích. Budou také pokračovat rozhovory mezi EU, Ukrajinou a Ruskem o energetických otázkách. Účastníci summitu jsou totiž přesvědčeni, že zlepšená spolupráce mezi EU, Ukrajinou a Ruskem výrazně k urovnání krize přispěje.

Plné znění ujednání o opatřeních zajišťujících mír na východě Ukrajiny, které bylo dnes podepsáno v rámci takzvané kontaktní skupiny na závěr minského summitu Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie (zdrojem web Kremlu):

Komplex opatření k naplnění minských dohod
12. února 2015

1. Neprodlené a úplné přerušení palby v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny a jeho přísné dodržování počínaje 00:00 (kyjevského času) 15. února 2015.

2. Stažení všech těžkých zbraní oběma stranami na stejnou vzdálenost s cílem vytvořit zóny bezpečnosti o šířce minimálně 50 kilometrů pro dělostřelecké systémy s kalibrem 100 milimetrů a více, zóny bezpečnosti o šířce 70 kilometrů pro raketomety a o šířce 140 kilometrů pro raketomety Tornado-S, Uragan, Smerč a taktické raketové systémy Točka (Točka U):
- pro ukrajinská vojska od faktické linie dotyku;
- pro ozbrojené formace jednotlivých obvodů Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny od linie dotyku podle minského memoranda z 19. září 2014.

Stažení výše uvedených těžkých zbraní začne nejpozději druhý den po přerušení palby a skončí během 14 dnů.

K tomuto procesu přispěje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě za podpory třístranné kontaktní skupiny.

3. Zajistit ze strany OBSE efektivní monitorování a ověření režimu zastavení palby a stažení těžkých zbraní počínaje prvním dnem stahování, s využitím všech nezbytných technických prostředků včetně satelitů, bezpilotních letounů, radiolokačních systémů atd.

4. Počínaje prvním dnem po stažení zahájit dialog o způsobech provedení místních voleb v souladu s ukrajinskými zákony a zákonem Ukrajiny „o dočasném uspořádání místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ a rovněž o budoucím režimu těchto regionů na základě uvedeného zákona.

Neprodleně, nejpozději 30 dnů od podpisu tohoto dokumentu, přijmout usnesení Nejvyšší rady Ukrajiny s uvedením území, kterého se týká zvláštní režim v souladu s ukrajinským zákonem „o dočasném uspořádání místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ na základě linie stanovené minským memorandem z 19. září 2014.

5. Zajistit omilostnění a amnestii formou zákona, který zakáže pronásledování a potrestání osob v souvislosti s událostmi, k nimž došlo v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny.

6. Zajistit osvobození a výměnu všech rukojmích a nezákonně zadržovaných osob podle principu „všechny za všechny“. Tento proces musí skončit nejpozději pátý den po stažení.

7. Zajistit bezpečný přístup, dodávky, ochranu a rozdělování humanitární pomoci potřebným na základě mezinárodního mechanismu.

8. Stanovit způsoby plného obnovení sociálně-ekonomických vazeb, včetně sociálních převodů, jako jsou výplaty penzí a jiné platby (příjmy, včasné placení všech komunálních účtů, obnova zdanění v rámci právního rámce Ukrajiny).

S tímto cílem Ukrajina obnoví správu svého bankovního systému v regionech zasažených konfliktem, a pravděpodobně bude vytvořen mezinárodní mechanismus na podporu těchto převodů.

9. Obnova plné kontroly státní hranice ze strany ukrajinské vlády ve všech zónách konfliktu, která začne první den po místních volbách a skončí po komplexním politickém urovnání (místní volby v jednotlivých obvodech Doněcké a Luhanské oblasti na základě ukrajinského zákona a ústavní reforma) do konce roku 2015 při podmínce splnění bodu 11 - při konzultacích a po dohodě s představiteli jednotlivých obvodů Doněcké a Luhanské oblasti v rámci třístranné kontaktní skupiny.

10. Odsun všech zahraničních vojenských formací, vojenské techniky a rovněž žoldnéřů z ukrajinského území pod dohledem OBSE. Odzbrojení všech nezákonných skupin.

11. Realizace ústavní reformy na Ukrajině s účinností nové ústavy ke konci roku 2015, která jako klíčový prvek předpokládá decentralizaci (s ohledem na zvláštnosti jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti dohodnuté s představiteli těchto regionů) a rovněž přijetí stálé právní úpravy zvláštního statusu jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti v souladu s opatřeními uvedenými v poznámce (viz poznámka) do konce roku 2015.

12. Na základě ukrajinského zákona „o dočasném uspořádání místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ otázky týkající se místních voleb budou posuzovány a dohodnuty s představiteli jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti v rámci třístranné kontaktní skupiny. Volby se uskuteční při dodržení odpovídajících standardů OBSE při monitorování ze strany Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE.

13. Zintenzivnit činnost třístranné kontaktní skupiny včetně vytvoření pracovních skupin pro realizaci odpovídajících aspektů minských dohod. Budou odrážet složení třístranné kontaktní skupiny.

Poznámka:

Taková opatření v souladu se zákonem „o zvláštním pořádku místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ zahrnují následující:

- zbavení trestů, pronásledování a diskriminace osob spojených s událostmi v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti;

- právo na jazykové sebeurčení;

- účast orgánů místní samosprávy na jmenování šéfů orgánů prokuratury a soudů v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti;

- možnost centrálních orgánů výkonné moci uzavírat s příslušnými orgány místní samosprávy dohody týkající se ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti;

- stát poskytuje podporu sociálně-ekonomického rozvoje jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti;

- součinnost ze strany centrálních orgánů moci při přeshraniční spolupráci jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti s regiony Ruské federace;

- vytvoření oddílů lidové milice na základě rozhodnutí místních rad s cílem podpořit veřejný pořádek v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti;

- mandát poslanců místních rad a činitelů zvolených v předčasných volbách stanovených Nejvyšší radou Ukrajiny nemůže být předčasně zrušen.

Dokument podepsali účastníci třístranné kontaktní skupiny:

velvyslankyně Heidi Tagliaviniová
druhý ukrajinský prezident L. D. Kučma
velvyslanec Ruské federace na Ukrajině M. J. Zurabov
A. V. Zacharčenko
I. V. Plotnickij

                                                                                                        (překlad ČTK)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Osmnáctiletý Čech se zřítil ze švýcarské hory

U švýcarského Lucernu zahynul osmnáctiletý český turista, který se ve čtvrtek zřítil v prudkém terénu na hoře Pilatus. Záchranáři ho nalezli už mrtvého, informovala v pátek podle místních médií policie.
před 1 hhodinou

Někteří členové volebních komisí na východě Lotyšska byli z bezpečnostních důvodů nahrazeni

Několik místních samospráv na východní hranici bylo nuceno provést naléhavé změny v personálním obsazení mnoha volebních místností. Služba státní bezpečnosti 24. září potvrdila redakci LSM Latgale, že v celém Lotyšsku bylo prověřeno celkem šest tisíc pracovníků volebních místností.
před 3 hhodinami

Slovenské koalici hrozí podle Fica kvůli výměně ministra ztráta většiny

Vládní koalici na Slovensku hrozí podle premiéra Roberta Fica (Smer) ztráta parlamentní většiny kvůli plánované výměně ministra životního prostředí Tomáše Taraby. Fico v pátek pohrozil, že návrh na odvolání Taraby, který minulý týden předložil hlavě státu, nakonec stáhne. Taraba, jehož konec ve funkci ministra už delší dobu požaduje nejmenší vládní strana SNS, dříve sdělil, že po jeho odvolání a návratu do sněmovny jako poslance by vládní koalice ztratila současnou křehkou většinu. SNS ale podle předsedy strany Andreje Danka na odvolání ministra trvá.
14:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
před 4 hhodinami

Litva s Polskem chystají mezinárodní plán evakuace civilistů

Litva a Polsko připravují mezinárodní plán evakuace civilistů, aby se v případě krize část obyvatel této pobaltské země, ale i Lotyšska a Estonska, mohla přesunout přes polskou hranici. Podle polské agentury PAP to uvedl šéf litevského národního centra pro zvládání krizí Vilmantas Vitkauskas.
před 4 hhodinami

Handelsblatt: Volkswagen svolá asi čtyři miliony aut, včetně vozů Škoda

Německý automobilový koncern Volkswagen musí kvůli možným problémům s řízením svolat po celém světě zhruba čtyři miliony vozů, včetně více než milionu automobilů značky Škoda. Informoval o tom v pátek německý list Handelsblatt, který se odvolává na své zdroje. Společnost Škoda Auto potvrdila, že majitele vozů, kterých se problém týká, vyzývá, aby svůj automobil přivezli do autorizovaného servisu.
před 4 hhodinami

Ukrajina zasáhla rafinerii 1500 kilometrů od hranice. Rusko zabíjelo v Kyjevě

Ukrajina v pátek hlásila další ruské vzdušné útoky na Kyjev. Podle jeho starosty Vitalije Klyčka za celý den v hlavním městě zemřelo sedm lidí a dalších 46 Rusové zranili. Mezi oběťmi je podle něj i čtrnáctiletý chlapec. O čtrnáctileté oběti ruského úderu hovořil také Izrael jako o svém občanovi. Ukrajinské síly zaútočily na rafinerii v Permu, která se nachází asi 1500 kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice. Ruské úřady hlásí po ukrajinských dronových náletech dva mrtvé.
08:17Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zanechává po sobě stamilionové škody. Do Maďarska pronikla Lycorma delicatula

Maďarsko hlásí záchyt nebezpečného invazního hmyzu Lycorma delicatula. Napadá desítky druhů rostlin, snadno a rychle se šíří a způsobuje obrovské škody na zemědělských plodinách.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.