Co se konkrétně dohodlo v Minsku?

Moskva – Zastavení palby, stažení těžkých zbraní, amnestie pro účastníky bojů a ústavní změny. To jsou hlavní body dohody, kterou v Minsku podepsali představitelé tzv. kontaktní skupiny, včetně vůdců proruských separatistů Alexandra Zacharčenka a Igora Plotnického. Text zveřejnil na svém webu Kreml, spolu s deklarací, v níž prezidenti Ruska, Ukrajiny, Francie a německá kancléřka vyjádřili této dohodě podporu a potvrdili, že plně respektují svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny.

Hlavní body komplexu opatření k naplnění záříjových dohod z Minsku podepsaného 12. února takzvanou kontaktní skupinou:

  • Příměří podle dohody začne v neděli 15. února v 00:00 kyjevského času, tedy od sobotních 23:00 našeho času.
  • Nejpozději druhý den po zahájení příměří má začít a do dvou týdnů skončit stahování těžkých zbraní - do vzdálenosti 50 až 140 kilometrů od stanovené linie podle typu zbraní a jejich dostřelu či doletu. Pro ukrajinská vojska má platit stávající frontová linie, pro separatisty demarkační linie vytyčena v minské dohodě z 19. září.
  • Na stahování těžkých zbraní má od počátku dohlížet Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), a to i za pomoci družic, bezpilotních letounů či radiolokátorů.
  • Dohoda počítá se stažením všech zahraničních jednotek, vojenské techniky a žoldnéřů z Ukrajiny pod dohledem OBSE, i s odzbrojením „všech nezákonných skupin“.
  • Kyjev se zavazuje k omilostnění, respektive udělení amnestie rebelům; lidé spojení s událostmi v Doněcké a Luhanské oblasti by měli být osvobozeni od pronásledování, diskriminace a soudního stíhání.
  • Nejpozději pátý den od stažení těžkých zbraní mají být propuštěni a vyměněni zajatci podle principu „všichni za všechny“.
  • Den po stažení těžkých zbraní mají začít jednání o uspořádání místních voleb podle ukrajinských zákonů i o budoucím postavení povstalci ovládaného území v Doněcké a Luhanské oblasti. Do 30 dnů od podpisu dohody má ukrajinský parlament rozhodnout, na jaké území se vztahuje „zvláštní režim“.
  • Strany se zavazují zajistit přístup k humanitární pomoci.
  • Ukrajina zruší restrikce, a umožní tak obnovení běžného života v povstaleckých oblastech. To by mělo zahrnovat plné obnovení sociálních a hospodářských vztahů, včetně výplat sociálních dávek, penzí a dalších převodů.
  • Den po místních volbách má začít obnovování ukrajinské kontroly nad hranicí s Ruskem. Završit se má do konce letošního roku po úplném politickém urovnání - v podobě uspořádání voleb v povstaleckých oblastech a reformy ukrajinské ústavy.
  • Nová ústava, která má být přijata do konce roku, má jako klíčový prvek obsahovat decentralizaci, přihlížející ke zvláštnostem povstaleckých oblastí. To má například zahrnovat i právo na jazykové sebeurčení nebo vytvoření „oddílů lidových milicí“.
  • Má být posílena činnost třístranné kontaktní skupiny, včetně vytvoření pracovních skupin.

Účastníci minského summitu – německá kancléřka Angela Merkelová a prezidenti Francie, Ruska a Ukrajiny Francois Hollande, Vladimir Putin a Petro Porošenko – v závěrečné deklaraci zdůraznili, že respektují svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Vyjádřili přesvědčení, že neexistuje alternativa k výlučně mírovému řešení situace na Ukrajině a jsou pevně rozhodnuti přijmout za tímto účelem jednotlivě i společně veškeré potřebné kroky.

Podporují proto komplex opatření pro realizaci minských dohod z loňského září, který přijala 12. února v Minsku kontaktní skupina. Lídři se zavazují k tomu, že k tomuto procesu přispějí. Německo a Francie se v deklaraci zavazují k poskytnutí technické pomoci při obnovení bankovního sektoru na povstaleckých územích. Budou také pokračovat rozhovory mezi EU, Ukrajinou a Ruskem o energetických otázkách. Účastníci summitu jsou totiž přesvědčeni, že zlepšená spolupráce mezi EU, Ukrajinou a Ruskem výrazně k urovnání krize přispěje.

Plné znění ujednání o opatřeních zajišťujících mír na východě Ukrajiny, které bylo dnes podepsáno v rámci takzvané kontaktní skupiny na závěr minského summitu Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie (zdrojem web Kremlu):

Komplex opatření k naplnění minských dohod
12. února 2015

1. Neprodlené a úplné přerušení palby v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny a jeho přísné dodržování počínaje 00:00 (kyjevského času) 15. února 2015.

2. Stažení všech těžkých zbraní oběma stranami na stejnou vzdálenost s cílem vytvořit zóny bezpečnosti o šířce minimálně 50 kilometrů pro dělostřelecké systémy s kalibrem 100 milimetrů a více, zóny bezpečnosti o šířce 70 kilometrů pro raketomety a o šířce 140 kilometrů pro raketomety Tornado-S, Uragan, Smerč a taktické raketové systémy Točka (Točka U):
- pro ukrajinská vojska od faktické linie dotyku;
- pro ozbrojené formace jednotlivých obvodů Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny od linie dotyku podle minského memoranda z 19. září 2014.

Stažení výše uvedených těžkých zbraní začne nejpozději druhý den po přerušení palby a skončí během 14 dnů.

K tomuto procesu přispěje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě za podpory třístranné kontaktní skupiny.

3. Zajistit ze strany OBSE efektivní monitorování a ověření režimu zastavení palby a stažení těžkých zbraní počínaje prvním dnem stahování, s využitím všech nezbytných technických prostředků včetně satelitů, bezpilotních letounů, radiolokačních systémů atd.

4. Počínaje prvním dnem po stažení zahájit dialog o způsobech provedení místních voleb v souladu s ukrajinskými zákony a zákonem Ukrajiny „o dočasném uspořádání místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ a rovněž o budoucím režimu těchto regionů na základě uvedeného zákona.

Neprodleně, nejpozději 30 dnů od podpisu tohoto dokumentu, přijmout usnesení Nejvyšší rady Ukrajiny s uvedením území, kterého se týká zvláštní režim v souladu s ukrajinským zákonem „o dočasném uspořádání místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ na základě linie stanovené minským memorandem z 19. září 2014.

5. Zajistit omilostnění a amnestii formou zákona, který zakáže pronásledování a potrestání osob v souvislosti s událostmi, k nimž došlo v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny.

6. Zajistit osvobození a výměnu všech rukojmích a nezákonně zadržovaných osob podle principu „všechny za všechny“. Tento proces musí skončit nejpozději pátý den po stažení.

7. Zajistit bezpečný přístup, dodávky, ochranu a rozdělování humanitární pomoci potřebným na základě mezinárodního mechanismu.

8. Stanovit způsoby plného obnovení sociálně-ekonomických vazeb, včetně sociálních převodů, jako jsou výplaty penzí a jiné platby (příjmy, včasné placení všech komunálních účtů, obnova zdanění v rámci právního rámce Ukrajiny).

S tímto cílem Ukrajina obnoví správu svého bankovního systému v regionech zasažených konfliktem, a pravděpodobně bude vytvořen mezinárodní mechanismus na podporu těchto převodů.

9. Obnova plné kontroly státní hranice ze strany ukrajinské vlády ve všech zónách konfliktu, která začne první den po místních volbách a skončí po komplexním politickém urovnání (místní volby v jednotlivých obvodech Doněcké a Luhanské oblasti na základě ukrajinského zákona a ústavní reforma) do konce roku 2015 při podmínce splnění bodu 11 - při konzultacích a po dohodě s představiteli jednotlivých obvodů Doněcké a Luhanské oblasti v rámci třístranné kontaktní skupiny.

10. Odsun všech zahraničních vojenských formací, vojenské techniky a rovněž žoldnéřů z ukrajinského území pod dohledem OBSE. Odzbrojení všech nezákonných skupin.

11. Realizace ústavní reformy na Ukrajině s účinností nové ústavy ke konci roku 2015, která jako klíčový prvek předpokládá decentralizaci (s ohledem na zvláštnosti jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti dohodnuté s představiteli těchto regionů) a rovněž přijetí stálé právní úpravy zvláštního statusu jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti v souladu s opatřeními uvedenými v poznámce (viz poznámka) do konce roku 2015.

12. Na základě ukrajinského zákona „o dočasném uspořádání místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ otázky týkající se místních voleb budou posuzovány a dohodnuty s představiteli jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti v rámci třístranné kontaktní skupiny. Volby se uskuteční při dodržení odpovídajících standardů OBSE při monitorování ze strany Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE.

13. Zintenzivnit činnost třístranné kontaktní skupiny včetně vytvoření pracovních skupin pro realizaci odpovídajících aspektů minských dohod. Budou odrážet složení třístranné kontaktní skupiny.

Poznámka:

Taková opatření v souladu se zákonem „o zvláštním pořádku místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ zahrnují následující:

- zbavení trestů, pronásledování a diskriminace osob spojených s událostmi v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti;

- právo na jazykové sebeurčení;

- účast orgánů místní samosprávy na jmenování šéfů orgánů prokuratury a soudů v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti;

- možnost centrálních orgánů výkonné moci uzavírat s příslušnými orgány místní samosprávy dohody týkající se ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti;

- stát poskytuje podporu sociálně-ekonomického rozvoje jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti;

- součinnost ze strany centrálních orgánů moci při přeshraniční spolupráci jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti s regiony Ruské federace;

- vytvoření oddílů lidové milice na základě rozhodnutí místních rad s cílem podpořit veřejný pořádek v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti;

- mandát poslanců místních rad a činitelů zvolených v předčasných volbách stanovených Nejvyšší radou Ukrajiny nemůže být předčasně zrušen.

Dokument podepsali účastníci třístranné kontaktní skupiny:

velvyslankyně Heidi Tagliaviniová
druhý ukrajinský prezident L. D. Kučma
velvyslanec Ruské federace na Ukrajině M. J. Zurabov
A. V. Zacharčenko
I. V. Plotnickij

                                                                                                        (překlad ČTK)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump byl evakuován z galavečeře s novináři poté, co se v budově střílelo

Tajná služba USA v noci na neděli SELČ evakuovala amerického prezidenta Donalda Trumpa z galavečeře s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu poté, co střelec začal střílet v hotelu, kde se událost konala, píše agentura AP. Trump po incidentu uvedl, že on, první dáma Melania Trumpová, viceprezident JD Vance a všichni členové kabinetu, kteří se události účastnili, jsou v pořádku a v bezpečí. Podezřelý střelec byl zadržen, oznámila podle agentury Reuters tajná služba. Útočník podle Trumpa napadl bezpečnostní kontrolní stanoviště tajné služby a zranil jejího agenta.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Při střetu komunit kvůli studně bylo na východě Čadu zabito nejméně 42 lidí

Při střetu mezi komunitami na východě afrického Čadu bylo v sobotu zabito nejméně 42 osob. V neděli to napsala agentura AFP s odvoláním na zástupce vlády, podle nějž se lidé pohádali kvůli studně. Střety mezi zemědělci a pastevci si v zemi v letech 2021 až 2024 podle nevládní organizace ICG vyžádaly více než tisíc mrtvých a dva tisíce zraněných.
před 4 hhodinami

Izraelské údery na jihu Libanonu si podle ministerstva vyžádaly 14 mrtvých

Izraelské údery na jihu Libanonu si za neděli vyžádaly 14 mrtvých a 37 zraněných, a to navzdory vyjednanému příměří. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému militantnímu hnutí Hizballáh, které podle něj porušilo klid zbraní dojednaný minulý týden.
před 4 hhodinami

Dohoda Londýna s Paříží má migrantům zkomplikovat riskantní cesty po moři

Londýn a Paříž se dohodly na nové tříleté smlouvě, na jejímž základě by se na Britské ostrovy mělo z Francie dostávat na malých lodích bez dokladů méně migrantů. Británie přidá peníze, Francie posílí hlídky na pobřeží. Jen loňský rok se přes Lamanšský průliv dostalo nelegálně do Spojeného království víc než 41 tisíc lidí.
před 8 hhodinami

Zelenskyj 40 let od havárie v Černobylu obvinil Rusko z jaderného terorismu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli, u příležitosti čtyřicátého výročí jaderné exploze v Černobylu, obvinil Rusko z jaderného terorismu, informovala agentura AFP. Zelenskyj také uvedl, že ruské drony pravidelně létají nad odstavenou černobylskou elektrárnou a že jeden z nich loni narazil do ochranného pláště jednoho z reaktorů. Moskva loni v únoru zodpovědnost za tento incident odmítla.
před 15 hhodinami

Ozvaly se záhadné rány a nastal chaos, popsali reportéři útok na galavečer

Bezprostředně před útokem na galavečeři s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu, ke kterému došlo v sobotu asi ve 20:35 místního času (v neděli 2:35 SELČ), panovala v sále hotelu Washington Hilton slavnostní atmosféra. Vše se rychle změnilo, když se zvenčí ozvaly rány, popisují náladu v sále přítomní reportéři agentur Reuters a AFP. Na místě byl zadržen podezřelý muž, který bezpečnostním složkám řekl, že cílil na členy Trumpovy administrativy. Prezident, první dáma Melania Trumpová ani členové kabinetu nebyli při střelbě zraněni.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Ukrajinský útok poškodil chemickou továrnu v ruské Vologdské oblasti

Ruský dronový útok na severovýchodě Ukrajiny v neděli zabil dva lidi, informovaly podle agentury AFP tamní úřady. Jeden člověk podle tvrzení ruských úřadů zahynul v Sevastopolu při ukrajinském dronovém útoku. Server BBC napsal, že ukrajinské drony útočily také na chemický výrobní areál ve Vologdské oblasti, kde bylo kvůli tomu zraněno několik lidí. Podle agentury Bloomberg zasáhly ukrajinské drony závod na výrobu hnojiv společnosti PhosAgro PJSC v komplexu Apatit JSC. Tato továrna byla terčem ukrajinských dronů tento měsíc již podruhé.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Po bombovém útoku na silnici v Kolumbii je 19 mrtvých

Devatenáct lidí přišlo o život a dalších 38 utrpělo zranění po bombovém útoku v departementu Cauca na západě Kolumbie, uvedly úřady v neděli odpoledne. Původně oznámily sedm mrtvých, později čtrnáct. Výbušnina umístěná v autobusu explodovala na silnici v obci Cajibío. Úřady útok přičítají odštěpené frakci bývalé gerilové skupiny Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), píše Reuters. Zpráva přichází jen něco málo přes měsíc před prezidentskými volbami v této jihoamerické zemi.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...