Peking – Právě dnes si v Číně připomínají sto let od konce císařství. Desátého října 1911 armáda dynastie Čching obrátila zbraně proti lidem. Byl to konec dva tisíce let trvající císařské vlády a počátek tzv. sinchajské revoluce, která Číňanům nabízela příslib demokracie a republiky. Během bojů mezi císařskými jednotkami a vzbouřenými vojáky vyhlásilo nezávislost 16 čínských oblastí.
První výstřely padly ve Wu-čchangu, části dnešního města Wu-chan, a rozpoutaly boj mezi císařskými jednotkami a vzbouřenými vojáky. Povstání vedlo k vytvoření Čínské republiky v čele s prezidentem Sunjatsenem a jeho stranou Kuomintang, která bojovala pod heslem nacionalismu, demokracie a existenčních jistot pro lidi.
Nacionalistická vláda padla v roce 1949 po krvavé občanské válce s komunisty, kteří od té doby Číně vládnou a kteří přinutili nacionalisty uprchnout na Tchaj-wan. Čína si dnes stoleté výročí připomíná mimo jiné i premiérou velkofilmu 1911 v režii Jackieho Chana či otevřením muzea ve Wu-chanu. Oslavy ale nejsou příliš okázalé – právě kvůli problematickým konotacím revoluce ve vztahu k demokracii a Tchaj-wanu. Čínské státní deníky dnes přinesly na první straně články o povstání z roku 1911, vyhnuly se ale jakékoli zmínce o jeho demokratických cílech.
Sunjatsen, který zemřel v roce 1925, zůstává uznáván coby otec nové Číny na pevnině i na Tchaj-wanu, kde je 10. říjen oslavován jako tchajwanský národní svátek. Peking věří, že je dědicem Sunjatsenova odkazu, a tvrdí, že dramatický nárůst životní úrovně za posledních 30 let ekonomických reforem je ovocem Sunjatsenovy revoluce. Sunjatsenovou filozofií byl nacionalismus, sociální zabezpečení a dobrý život obyvatel a demokracie.
V roce 1949 se uchopil moci Mao Ce-tung a nastolil vládu jedné strany. „Imperiální systém byl svržen, ale na jeho místo nastoupil totalitářský diktátor. Mao Ce-tung nebyl císař, byl horší než císař. Byl to větší diktátor než císař,“ říká Čchin Jung-min z Wu-chanu, který byl v loňském roce propuštěn po 12 letech z vězení, kam se dostal za „rozvracení republiky“.
Kritické hlasy proti zneužíváni moci komunistů v současné Číně rostou. V provincii Kanton například minulý měsíc tisíce lidí protestovaly proti ilegálním záborům půdy. Číňané se dožadují více práv a hlásí se o slovo, tvrdí odborníci. Čínská vláda ale věří, že pokud nadále poroste hospodářství, budou lidé vládu jedné strany tolerovat. Někteří pozorovatelé odporují, že stále lepší přístup Číňanů k informacím a jejich zlepšující se možnost mezi sebou komunikovat všemocnost strany vážně ohrožují.
