Tokio - Nedaleko sporných ostrovů Senkaku ve Východočínském moři se objevily tři čínské hlídkové lodě. Čína navíc oznámila, že ke sledování námořních oblastí hodlá v budoucnu používat bezpilotní letouny. Oblast přitom Japonsko považuje za své výsostné vody. Už o víkendu vyšla do ulic víc než tisícovka japonských nacionalistů, kteří demonstrovali proti čínským nárokům na neobydlené ostrovy. Japonská vláda je 11. září koupila od soukromého vlastníka.
Čína přilila olej do ohně - poslala hlídku do japonských vod
Situaci v oblasti neobydleného souostroví dále komplikuje skutečnost, že sem míří až stovka člunů z Tchaj-wanu doprovázená deseti plavidly tchajwanské pobřežní stráže. Do lokality by lodě měly dorazit ještě dnes a není vyloučeno, že se posádky na některém z ostrůvků i vylodí. Na ostrůvky si činí nárok Peking, Tokio i Tchaj-pej.
Čínská státní agentura Nová Čína následně potvrdila, že dvě hlídková plavidla čínského úřadu pro správu moří a oceánu (SOA) prováděla hlídku „na obranu práv“ ve vodách nedaleko sporného souostroví. „Japonsko totiž v posledních dnech neustále provokovalo incidenty kolem (ostrovů) Ťiao-jü, čímž vážně narušovalo územní svrchovanost Číny,“ uvedla agentura. V oblasti byla registrována i jedna čínská rybářská hlídková loď.
Protijaponské protesty v Číně
Situace kolem ostrovů Číňany rozlítila
Na mnoha místech propuklo násilí, demonstranti napadali japonské obchody a restaurace nebo rozbíjely japonské výrobky. „Podle mě se o území nedá vyjednávat. Válka je jedinou odpovědí. Měli bychom se poučit z dob předsedy Maa. Když nás nepřítel zneuctí, odpovíme zbraněmi. Ve vyjednávání nevidím žádný smysl,“ prohlásila jedna z obyvatelek Pekingu.
Čang Ming, politolog:
„Vláda by protesty zastavila, kdyby opravdu chtěla. Mezi lidmi existuje sice skutečný hněv, ale ne tak silný, jak by se zdálo. Až vláda přestane přilévat olej do ohně, tak se to nakonec uklidní. Čína bude muset najít kompromis, ale nebude to jednoduché. Vláda podporovala násilné demonstrace a teď nebude snadné vycouvat.“
Protesty přímo podporovala vláda - svážela demonstranty autobusy, poskytovala jim zdarma stravu, nebo dokonce vajíčka, která končila na fasádách Japonci spravovaných budov. Experti tvrdí, že násilnosti vůči japonskému majetku jsou pro Čínu mezinárodní ostudou. Navíc podle nich hrozí, že se demonstrace mohou obrátit proti vládě samotné, jestliže čínští nacionalisté nabudou dojmu, že Peking není na Tokio potřebně tvrdý.
Protest proti čínským nárokům na ostrovy Senkaku
Čínsko-japonské spory mají hluboké kořeny
Uplynulo už 81 let od napadení Číny Japonskem. Během dlouholeté kruté okupace Japonci napáchali na civilním obyvatelstvu nesčetná zvěrstva, za která se podle mnoha Číňanů nikdy adekvátně neomluvili. Mezi staršími Číňany dodnes existuje vůči Japonsku nenávist a nedůvěra. „Mnoho japonských válečných zločinců se po válce dostalo do vlády a nikdy nepřipustili za druhou světovou válku svou zodpovědnost,“ tvrdí profesor Čou Wej-chung.
Čína a Japonsko jsou dnes největšími ekonomickými mocnostmi Asie a jejich hospodářství jsou úzce svázaná. Japonské firmy mají v Číně stovky továren, které zaměstnávají desetitisíce Číňanů. Čína dováží do Japonska životně důležité suroviny jako například vzácné kovy. Jakýkoliv spor ubližuje hospodářstvím obou zemí.
Jedná se „jen“ o politické divadlo?
V Číně se nyní připravuje změna vedení komunistické strany a země a v Japonsku volby. Všechny zúčastněné strany proto chtějí působit silně a nekompromisně. To ale řešení statutu ostrovů jen oddaluje. „Čína i Japonsko by měly k ostrovům přistupovat bok po boku a jako partneři bez nebezpečí kolize. Obě strany by se měly vyjádřit k nepoužití armády nebo domobrany,“ míní Čou Wej-chung.
Reportáž Tomáše Etzlera (zdroj: ČT24)