Brusel - Chorvatsko by mohlo ukončit přístupová jednání s Evropskou unií už v roce 2009. Oznámil to předseda Evropské komise José Manuel Barroso po jednáních s chorvatským premiérem Ivem Sanaderem. Rozšířit současnou sedmadvacítku by Chorvatsko mohlo v roce 2010, po Slovinsku by se tak stalo druhou zemí z bývalé Jugoslávie přijatou do unie.
Barroso sdělil, že komise předloží letos na podzim harmonogram ukončení přístupových rozhovorů s Chorvatskem v roce 2009, pokud Záhřeb splní všechny podmínky členství. Země podle něj musí zlepšit například zacházení s unijními fondy. „Jsem si jistý, že to můžeme dokázat. Věřím, že Chorvatsko bude osmadvacátým členským státem EU,“ řekl na společném brífinku v sídle EK Sanader.
První zmínka o termínu v otázce očekávané budoucí unijní integrace Chorvatska přišla krátce poté, co parlament této balkánské země zrušil takzvanou ekologickou rybolovnou zónu, kvůli níž hlavně Slovinci blokovali jednání Záhřebu o členství v unii. Rybáři zemí EU tak nyní opět mohou do této oblasti Jadranu.
Chorvatsko zónu vyhlásilo údajně kvůli slovinským a italským rybářským flotilám, které několik let lovily v chorvatských vodách, přičemž překračovaly stanovené kvóty. Unie se však odvolávala na smlouvu z roku 2004, v níž se Chorvaté zavázali, že nevyhlásí ekologickou rybolovnou zónu proti žádnému členskému státu EU, pokud „nebude nalezena společná dohoda v evropském duchu“.
Chorvatsko, které se osamostatnilo v roce 1991, označilo integraci do EU a NATO, do kterého bude nejspíš přizváno již letos, za svůj hlavní strategický cíl. Očekává od těchto členství posílení ekonomické prosperity a politické stability. Podle komentářů musí Záhřeb před vstupem do EU ještě vyřešit některé problémy, především urychlit reformy justice, zlepšit boj s korupcí a upravit státní subvencování.
Chorvatsko, které by podle dosavadních vyjádření svých představitelů chtělo vstoupit do EU v období 2009 až 2011, začalo přístupové rozhovory s EU v říjnu 2005. Při jednáních s Chorvaty unie otevřela zatím 14 přístupových kapitol z celkových 35. Dvě z nich již uzavřela (věda a výzkum, vzdělání a školství). Dalšími zájemci o budoucí členství v EU z oblasti Balkánu jsou Srbsko, Makedonie, Albánie, Bosna a Hercegovina a Černá Hora.
