Barcelona – Drtivá většina z více než dvou milionů účastníků nedělního neoficiálního a nezávazného referenda v Katalánsku se vyslovila pro nezávislost na Španělsku. Podle katalánské vlády to vyplývá z předběžných výsledků, ohlášených po sečtení téměř 97 procent hlasů. „Není to překvapivý výsledek, protože se očekávalo, že hlasovat půjdou především příznivci nezávislosti,“ dodal zpravodaj ČT v Barceloně Petr Zavadil.
Chceme nezávislost, vzkazuje Španělsku přes 1,8 milionu Katalánců
Referenda se účastnilo 2,2 milionu z přibližně 5,4 milionu oprávněných voličů. Většina odpůrců nezávislého Katalánska ale podle analytiků hlasování bojkotovala, a tak výsledky nejsou přesným obrázkem rozložení sil. Výsledek podle místopředsedkyně regionální vlády Joany Ortegové ukazuje, že přes 1,8 milionu Katalánců odpovědělo kladně na obě položené otázky v referendu: Chcete, aby se Katalánsko stalo státem? a Chcete, aby tento stát byl nezávislý?
Katalánský premiér hledá podporu ve světě (zdroj: ČT24)
Šéf katalánské vlády Artur Mas po uzavření volebních místností prohlásil, že referendum bylo úspěšné a předvedlo, že Katalánsko si chce vládnout samo. „Více než dva miliony lidí, to je za těchto podmínek naprostý úspěch,“ řekl Mas. „Katalánci si od referenda slibují upevnění pozice pro vyjednávání s Madridem,“ vysvětlil Zavadil. Naopak španělský ministr spravedlnosti Rafael Catalá odsoudil hlasování jako neplatnou, sterilní a neužitečnou politickou propagandu.
Referendum se konalo navzdory tomu, že ústavní soud v Madridu hlasování pozastavil s odůvodněním, že teprve zhodnotí, zda je legální. Jednalo se tedy fakticky o jakýsi průzkum veřejného mínění, při kterém zájemci vhazovali své hlasy do 6 430 uren umístěných v základních a vysokých školách jako při skutečných volbách. V „komisích“ je více než 40 000 dobrovolníků. Chyběly však seznamy voličů a úřední komise dohlížející na průběh hlasování, které tak bylo jen symbolické.
Fronta ve volební místnosti v Barceloně
Konzervativní ústřední vláda v Madridu se snahy Katalánců o plebiscit snaží neustále mařit zejména pomocí ústavního soudu. Podle ní je jakékoli zpochybňování španělské celistvosti neústavní. Premiér Mariano Rajoy v sobotu prohlásil, že nikdo nezničí jednotu Španělska, dokud bude on u moci.
- Tisk v Katalánsku a Madridu, a to levicový i pravicový, dnes podle AFP Rajoye vyzval, aby ustal v nečinnosti a hledal politické řešení katalánské krize. „Zákon sám o sobě nestačí, aby zabránil požadavkům nezávislosti, které každý den získávají další podporovatele,“ napsal konzervativní list El Mundo.
Katalánci svůj boj o samostatnost vysvětlují hlavně jazykovými a kulturními rozdíly
Volání po nezávislosti sílí mezi Katalánci od roku 2010, kdy ústavní soud upravil podmínky autonomie Katalánska. Mimo jiné odstranil uznání katalánského „národa“. Když pak Madrid o dva roky později odmítl přiznat Katalánsku více autonomie ve výběru a správě daní, rozhodla se regionální vláda uspořádat referendum.
Podle odborníků by se samostatný stát musel vyrovnat s propadem hospodářství. Brusel již avizoval, že by Katalánsko nebylo členem Unie. „Katalánsko je bohatý region, kterému se dlouhodobě nelíbí, jak s nimi v Madridu zacházejí, ať už jde o přerozdělování daní, nebo neuznání Katalánců jako národa. Svou roli sehrála i současná ekonomická krize,“ dodal Zavadil.
GALERIE
videogallery_484412
Hnutí za nezávislost Katalánska
1714 – Katalánsko po válce o španělské dědictví ztratilo svou svrchovanost a stalo se součástí Španělského království.
1939–1975 za diktatury Franca byli Katalánci značně utlačováni.
Od roku 2003 se snažili Katalánci změnit autonomní statut. Socialista Jose Lusi Rodriguez Zapatero jim slíbil za podporu ve volbách podporu boje za nezávislost.
V roce 2004 pak socialisté skutečně vyhráli.
Katalánsko bylo následně v roce 2006 deklarováno jako národ. Pravice ale byla proti a v roce 2010 ústavní soud rozhodl, že statut není ústavní.
V roce 2011 pak pravice vyhrála volby a o rok později Katalánsku omezila výběr daní, což spustilo vlnu nevole.