Mnichov - Na důkladnou rešerši, autentičnost dialogů nebo až mrazivou podobu herců a historických postav vsadili tvůrci kontroverzního německého filmu Der Baader Meinhof Komplex, který měl premiéru v Mnichově. V Německu jde už o osmý pokus představit filmovým divákům působení ultralevicových teroristů z Frakce Rudé armády (RAF), která od 70. do 90. let spáchala několik desítek politicky motivovaných vražd a pumových atentátů.
Charismatičtí a krutí - takoví jsou teroristé v kontroverzním německém filmu o RAF
Producentem kontroverzního snímku o německých teroristech kolem Andrease Baadera, Ulrike Meinhofové a Brigitte Mohnhauptové je Bernd Eichinger, který je podepsán i pod filmem Pád Třetí říše z roku 2004. Film režíroval Uli Edel, známý především díky snímku My děti ze stanice Zoo z roku 1981. V hlavních rolích se představí přední němečtí herci, například Moritz Bleibtreu, Martina Gedecková, Alexandra Maria Laraová nebo Švýcar Bruno Ganz, který si zahrál Adolfa Hitlera v Pádu Třetí říše.
Film líčí špičky levicových radikálů jako divoké, charismatické, odhodlané a kruté jedince. Zda se dění na plátně skutečně blíží realitě, je ale sporné. Jak uvedla berlínská zpravodajka ČT Hana Scharffová, historici jsou spíše skeptičtí. Kritici poukazují na přemíru akčních scén na úkor faktů. Režisér filmu přesto překvapil tvrzením, že zná detaily některých masakrů, treba kdo přesně zastřelil Hannse Martina Schleyera, šéfa německých průmyslníků.
Der Baader Meinhof Komplex byl nominován jako německý kandidát na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. Do německých kin vstoupí 25. září.
RAF stojí za desítkami politických vražd a pumových útoků
Frakce Rudé armády vznikla v západním Německu ze studentského hnutí konce 60. let. Levicově orientovaným mladíkům byla původně trnem v oku hlavně válka Spojených států ve Vietnamu, později se ale obrátili proti „domácímu nepříteli“. Vyčítali společnosti prohnilost, především proto, že ve vysokých funkcích v západním Německu byla tehdy řada bývalých nacistů. Skupina se stále více radikalizovala. První generace RAF, původně známé jako Skupina Baader-Meinhofová, pak začala pro svůj boj používat pumové a žhářské útoky, sabotáže, únosy a vraždy.
Obětí více než třicítky vražd byly německé politické a hospodářské špičky. Nejznámější z nich je právě šéf svazu zaměstnavatelů Schleyer, tou poslední byl v roce 1991 šéf úřadu pro privatizaci majetku bývalé NDR Detlev Karsten Rohwedder. Koncem 90. let oznámila poslední - třetí - generace RAF ukončení činnosti organizace.
Meinhofová se v roce 1976 v cele oběsila, Baader byl o rok později ve vězení se svými spolubojovníky Gudrun Ensslinovou a Janem-Carlem Raspem nalezen mrtev s kulkou v těle. Podle vyšetřovatelů šlo o hromadnou sebevraždu.
GALERIE
Oběť útoku ultralevicových teroristů z německé Frakce Rudé armády (RAF)