Brusel - Čeští europoslanci pracují značně podprůměrně, zjistila studie think-tanku Evropské hodnoty. Čeští zástupci propadli i v rámci postkomunistických zemí. Aktivita jednotlivců se ovšem velmi liší. „Někteří europoslanci se aktivity téměř neúčastní, někteří naopak dosahují evropského průměru – nebo i nadprůměru,“ zdůraznil výkonný ředitel společnosti Radko Hokovský. Výzkum hodnotí jejich práci od poloviny roku 2009 do letošního července. Sledoval například docházku nebo počet vystoupení v parlamentu, tedy pouze kvantifikovatelné kategorie.
Čeští europoslanci nejsou žádní workoholici, ve studii propadli
Studie se zaměřila hlavně na české europoslance. „Portugalci se stejným počtem zástupců vystupovali na plénu více než osmkrát častěji než Češi. Průměru nedosahují čeští europoslanci dokonce ani v porovnání s ostatními postkomunistickými státy,“ konstatoval Hokovský. Pracovitější jsou podle něj třeba i Maďaři.
Studie hodnotí práci českých europoslanců za období od 14. července 2009 do stejného data letošního roku. Sledovala celkem devět činností. „Nešlo jen o docházku, ale i o vystoupení na plénu, počtu zpráv, jež europoslanci připravují,“ konstatoval Hokovský s tím, že co se zpráv týče, pohybují se zástupci ČR na průměru. Polovina europoslanců ovšem připravila za dané období jednu nebo žádnou zprávu.
- „Zprávy se týkají legislativního procesu, kdy Evropský parlament připravuje své stanovisko k návrhu nařízení nebo směrnice, jež připraví Evropská komise,“ vysvětlil Hokovský.
Porovnává se rovněž činnost českých europoslanců s kolegy z postkomunistických států EU nebo původní patnáctky EU. „I ve srovnání se zeměmi, jež vstoupily do EU v tom samém roce jako my, jsou naši europoslanci pod průměrem,“ dodal Hokovský.
Radko Hokovský, výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty:
„Pokud čeští europoslanci nevyužívají možností, které mají, v podstatě to znamená, že nedostatečně prosazují české zájmy, ať už v podání sociální demokracie, nebo ODS.“
Ilustrační foto
Nejlépe si vedla Roithová, nejhůře europoslanci z ODS a komunisté
Výsledky se však velmi liší. Někteří naši europoslanci snesou srovnání s kolegy z původní patnáctky EU, práce jiných se jeví jako nedostatečná. Nadprůměrná ve většině zkoumaných činností byla Zuzana Roithová zvolená za KDU-ČSL. „Dva poslanci zvolení za KDU-ČSL jsou v porovnání s českými stranickými delegacemi jednoznačně nejpracovitější,“ poznamenal Hokovský. Druhým europoslancem KDU-ČSL je Jan Březina. Roithová třeba připravila celkem 9 zpráv.
Na opačném konci tabulek, pro příklad za docházku a účast na zasedáních, skončil Miroslav Ouzký zvolený za ODS. „Europoslanci stran ODS a KSČM v porovnání s ostatními stranami průměrně odvádějí nejméně práce,“ uvedl Hokovský.
Radko Hokovský k docházce europoslanců (zdroj: ČT24)
Hokovský dodává, že studie nezahrnuje veškerou práci europoslanců, protože například data z činnosti v meziparlamentních delegacích nebo v předsednictvech nejsou k dispozici. Pozice v předsednictvu EP také může vést k tomu, že u dotyčných europoslanců mohou být čísla týkající se například vystoupení na plenárním zasedání „nafouknutá“. To se týká Libora Roučka (2009–2011) a Oldřicha Vlasáka (2012–2014), kteří zastávali či zastávají v sedmém funkčním období Evropského parlamentu pozici místopředsedy EP.
Vojtěch Mynář zase nahradil zesnulého Jiřího Havla uprostřed volebního období, což ho v žebříčcích znevýhodnilo. „Pokud máme na paměti tato omezení, poskytují indikátory poměrně rigorózní vyhodnocení důležitého výseku práce europoslanců,“ dodal Hokovský.
Tiskové středisko Evropského parlamentu