Lucemburk - Česko neuvažuje o tom, že by přijalo některého z vězňů z Guantánama. Před jednáním s ministry vnitra EU v Lucemburku to uvedl ministr vnitra Martin Pecina. Jeho předchůdce ve funkci Ivan Langer v dubnu prohlásil, že Česko neuvažuje o přijetí byť jediného vězně z Guantánama, a Pecina dnes toto stanovisko potvrdil. Ministři se dnes také dohodli na mechanismu výměny informací o zadržovaných z Guantánama, které by chtěla některá unijní země přijmout na svém území. Daný stát by měl partnerům poskytnout data o vězni ještě před tím, než o jeho přijetí rozhodne.
Pecina, který jednání jako zástupce českého předsednictví EU řídil, připomněl, že zadržovaní, kteří by mohli být v Evropě přijati, by měli být bezúhonné a před právem „čisté“ osoby. „Omezení pohybu takových osob je samozřejmě velmi problematické,“ podotkl.
Zdůraznil také, že závěry, které dnes ke Guantánamu ministři přijali a které připravilo české předsednictví, v žádném případě nikoho z EU nevyzývají, aby na americkou žádost odpověděl kladně a někoho přijal.
Uzavření kontroverzní americké věznice ležící na Kubě nařídil v lednu prezident Barack Obama, podle něhož se tak má stát do roka. Obama následně požádal evropské partnery, zda by byli ochotni přijmout některé vězně. Týkat by se to mělo asi několika desítek lidí, kteří nebyli obviněni a jsou před zákonem bez poskvrny, avšak hrozí nebezpečí, že by jim v případě návratu do domovských zemí hrozila represe od tamních režimů.
Ochotu přijmout některé z vězňů daly najevo třeba Španělsko, Francie či Británie. Proti se stavělo například Rakousko. Z řady stran zaznívaly hlasy upozorňující na existenci schengenského prostoru a na důsledky, jaké by mělo případné přijetí zadržovaných i pro země, které je nechtějí. Kritici upozorňují, že zhruba 14 procent z 530 propuštěných vězňů se následně znovu zapojilo do teroristické činnosti.
