Berlín - V Berlíně se rozběhly oslavy výročí tamní české vesnice. V roce 1737, tedy před 275 lety, ji založili evangelíci, pronásledovaní kvůli pobělohorské rekatolizaci. Pozval je tehdy taky protestant, pruský král Fridrich Vilém I. V současné době vystřídali potomky českých exulantů muslimští přistěhovalci.
Českými jmény se to jen hemží nejen na místním hřbitově. Berlínští potomci protestantských uprchlíků od Ústí nad Orlicí se pravidelně scházejí i v místním kostelíku. Letos chystají k výročí výstavy i veselice. „Celá jedna vesnice zůstala tehdy tajně protestantská, než ji objevili jezuiti. Našli tam Bibli Kralickou. Částečně je pozatýkali, a proto zbytek vesnice uprchl přes Sasko do Berlína a ves žije dodnes, jmenuje se Čermná,“ řekl organizátor Henning Vierck , ředitel Comenius-Garten.
Beate Motlová bydlí v původním domku, který její rodina dostala darem od pruského krále. Přežil požár v 19. století i bombardování za války. Tradice drží, česky už ale nemluví. „Na zdraví je to jediné, co umím. Jsem česká Berlíňanka,“ říká Motlová.
Kdysi český, dnes muslimský
Okolní čtvrť Neukölln platí doteď za nejpestřejší přistěhovalecký kout Berlína. Ve vesnické idylce, poblíž sochy Komenského teď nejčastěji odpočívají muslimové. 98 procent frekventantů současné školy tvoří imigranti. Většinou z daleko vzdálenějších koutů. Žákovská minitelevize přesto právě natáčí dokument o Češích a jako průvodkyně turistů po českých stopách si tu přivydělávají studentky původem z Libanonu.
„Dneska je to s uprchlíky nebo přistěhovalci, co chtějí do Německa, úplně jinak. Češi se tehdy třeba nemuseli ani učit německy,“ posteskla si Rascha Akilová, průvodkyně po české vesnici. Rascha vyrostla v České ulici, na Českém náměstí užívala vánoční trhy, ale do Česka se teprve chystá.
Český Rixdorf (německy Böhmisch-Rixdorf) byla malá osada, založená roku 1737 protestantskými uprchlíky z Čech a Moravy, kteří zde na pozvání a se svolením pruského krále Fridricha Viléma I. nalezli útočiště před pronásledováním v pobělohorských Čechách. Osada se nachází v dnešním Berlíně ve čtvrti Neukölln.
Vystěhovalci mluvili dlouhou dobu česky. Česká jména měly i některé uličky, nejdéle se udržela Mala ulicka, která byla v roce 1909 přejmenována na Kirchgasse. O tom jak dlouhou dobu vystěhovalci hovořili česky, se názory poněkud rozcházejí. Traduje se, že poslední česky hovořící potomci exulantů zemřeli přibližně v sedmdesátých letech 20. století.
Český Rixdorf byl roku 1874 spojen s obcí Deutsch-Rixdorf, vznikl tak spojený Rixdorf, který byl roku 1912 přejmenován spolu s přilehlými obcemi na Neukölln. Ten se stal roku 1920 součástí Velkého Berlína a dnes je jedním z berlínských obvodů.
