Ženeva - Epidemie AIDS dosáhla takového rozsahu, že by měla být označována za katastrofu. Prohlašuje to výroční zpráva ke katastrofám ve světě, kterou dnes vydala v Ženevě Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Podle tohoto dokumentu znamená pro mezinárodní společenství boj proti viru HIV, kterým se AIDS šíří, mimořádně závažnou výzvu. AIDS je totiž podle zprávy hlavní hrozba pro lidstvo.
S poukazem na údaje OSN, podle kterých je ve světě nakaženo virem HIV asi 33 milionů osob, má zpráva Červeného kříže a Červeného půlměsíce za to, že v některých zemích je nezbytné k epidemii AIDS přistupovat jako ke kterékoli jiné katastrofě.
Taková situace panuje v subsaharské Africe, kde se soustředily dvě třetiny celkového počtu osob, jež ve světě touto nákazou trpí. V zemích jako JAR, Zimbabwe, Botswana, Malawi, Mosambik, Namibie, Zambie či Lesotho, je HIV pozitivní desetina populace.
Jen v roce 2007 podlehly ve světě onemocnění AIDS více než 2 miliony lidí, zatímco katastrofy, ať přírodní či způsobené člověkem, připravily o život 23 tisíc osob.
Katastrofy obecně k šíření AIDS přispívají ve velké míře. „Spojitost mezi zranitelností virem HIV a humanitárními krizemi byla prokázána už dávno, přesto mezinárodní společenství dlouho otálelo s tím, aby se vůči tomuto problému postavilo čelem,“ zdůraznila předsedkyně dozorčí rady organizace ActionAid International doktorka Noerine Kaleebová.
Noerine Kaleebová:
Dokument upozorňuje, že při záchranných pracích během humanitárních pohrom se problém HIV velmi často ignoruje a osoby zasažené katastrofou jsou vystaveny zbytečnému riziku. Záchranáři by měli zabraňovat neověřenému dárcovství krve, chránit ženy a děti před znásilněním a minimalizovat nebezpečí vyplývající z přerušování léčebného procesu osob nakažených HIV. Během krizí, zvláště zpočátku, navíc většinou nedochází k testování dárců krve na virus HIV, upozorňuje obsáhlá zpráva.
Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce vydává výroční zprávu o katastrofách ve světě už od roku 1993. Dokument každoročně shrnuje a analyzuje souvislosti vyvolané velkými katastrofami daného roku, a to ať přírodního původu či způsobené lidským jednáním, a také nezávisle na tom, zda jsou nečekané či chronické.
Letošní zpráva ukazuje, že katastrofy zasáhly více lidí než loni, vyžádaly si ale nejméně obětí za posledních deset let. „V Evropě tvořily třetinu katastrof v uplynulém roce povodně, čtvrtinu zemětřesení, 20 procent vlny horka a 5 procent zbývá na technologické katastrofy,“ upřesnil prezident Českého červeného kříže Marek Jukl.
