Washington – Kongres Spojených států amerických schválil zmrazení úroků z půjček na studium. Rozhodnutí znamená výraznou úlevu pro 7 milionů amerických vysokoškoláků, úroky totiž měly od července stoupnout na téměř 7 procent, což představuje skoro dvojnásobný nárůst. Znamená ale taky důležité body pro Baracka Obamu před podzimními prezidentskými volbami.
Problém s půjčkami na studium bývá někdy přirovnáván k hypoteční bublině, která odstartovala hospodářskou krizi před několika lety. Náklady spojené s vysokoškolským studiem v USA raketově rostou. Také absolventy straší ekonomická krize a nezaměstnanost, půjčky ale musí splácet i bez dobrého místa. Za studia přitom Američané dluží víc než na kreditních kartách nebo na leasingu aut. Se vzděláním to nakonec opravdu může být jako před lety s domy a byty, až časem se ukáže, zda hodnota třeba i prestižního diplomu opravdu odpovídá sumě, kterou za něj nositel musel zaplatit.
„Stipendium dělá 40 tisíc, a to je jen poplatek za studia. Pak ještě asi 20 tisíc dolarů jako náklady na pobyt,“ přibližuje finanční zátěž Eva Peersonová, jejíž dvě dcery studují prestižní univerzity v New Yorku a ve Washingtonu. Kdyby na jejich vzdělání nepřispívali i prarodiče, jen těžko by je na školách udržela. „Museli bychom si na obě vzít půjčku asi 50 tisíc dolarů ročně,“ dodává.
Také dnešní prezident Barack Obama jako syn rozvedené matky neměl během svých univerzitních časů peněz nazbyt. Když s manželkou končili studium na Harvardu, dlužili v přepočtu dva a půl milionu korun. „Každý měsíc byly splátky našich studentských půjček vyšší než naše splátky hypotéky,“ zavzpomínal šéf americké exekutivy. Poslední část zaplatily až výnosy z Obamových úspěšných publikací, celkem jim to trvalo deset let. A další výdaje už byly na obzoru. „Nebylo to jednoduché, obzvlášť, když se narodily Malia a Sasha, protože jsme měli šetřit na jejich studia, ale pořád jsme ještě platili za ta svá,“ připomněl Obama.
Kolotoč mezigeneračních dluhů za vzdělání není v USA ničím neobvyklým. Sotva jedna generace splatí své dluhy, už šetří na dobré vzdělání té další, pokud má z čeho. Náklady na vzdělání přitom stále rostou a debata o výši školného v Americe může vypadat i jako na University of California. Když tady zvýšili poplatky o třetinu, následovala okupační stávka, bouřlivé demonstrace a ostré střety s policií.
