Cena pro Obamu - zasloužená, nebo ne?

Brusel – Zaslouží si Obama Nobelovu cenu míru, nebo ne? Odpovědi na tuto otázku se různí. Reakce na udělení ceny americkému prezidentovi jsou totiž smíšené. Jedni vyčítají Obamovi kontroverzní mise americké armády v Iráku a Afghánistánu. Kritici tvrdí, že Obama za deset měsíců své vlády zatím nic nedokázal. Druzí ho naopak oceňují za to, že se zasloužil o změnu klimatu na mezinárodní politické scéně. Sám americký prezident se k udělení ceny vyjádří dnes odpoledne.

Letošní udělení Nobelovy ceny míru rozdělila svět na dva tábory. První z nich americkému prezidentovi v jeho úsilí fandí a cenu mu přeje. Druhý naopak upozorňuje na to, že Barack Obama ještě nic konkrétního pro světový mír neudělal. Podle Nobelova výboru v Oslu ale Obama dokázal upoutat světovou pozornost a dal lidem naději na lepší budoucnost. Výbor ocenil i jeho snahu o jaderné odzbrojení a obnovení rozhovorů na Blízkém východě. 

Americkému prezidentovi dnes k udělení ceny blahopřáli předseda Evropské komise José Barroso, bývalý český prezident Václav Havel nebo prezident Afghánistánu Hamíd Karzáí. Pogratulovala mu i německá kancléřka, podle které se Obamovi podařilo za krátký čas celosvětově nastolit nový tón a ukázat připravenost k rozhovorům.  

3 minuty
Telefonát Michala Kubala
Zdroj: ČT24

José Barroso: „Ocenění vůdce největší světové vojenské velmoci na začátku jeho volebního období znamená naději, že se podaří uskutečnit jeho vizi zbavit svět atomových zbraní.“

Hamíd Karzáí: „Jsme potěšeni, že Nobelovu cenu za mír si odnesl Barack Obama. Jeho houževnatá práce a vize nových mezinárodních vztahů, jeho vůle a úsilí o vytvoření přátelské atmosféry a nastolení dobrých vztahů a míru ve světě dokazují, že byla Nobelovou cenou za mír oceněna ta správná osobnost.“

Angela Merkelová: „Měli bychom ho všichni podporovat, otevřel okno novým možnostem.“ 

Na Výbor pro Nobelovu cenu se ale snesla za výběr letošního laureáta kritika. Například mluvčí Talibanu Zabiulláh Mudžáhid připomněl ožehavé téma – americká mise v Afghánistánu. Přesně před osmi lety začala v této zemi za účasti USA a jejich spojenců válka. Cílem bylo zlikvidovat úkryty al-Káidy v afghánských horách a svrhnout islamistický Taliban, který al-Káidu kryl. Konec bojů je ale i po osmi letech stále v nedohlednu. Kritici Baracka Obamy proto vyzývají ke změně strategie.

Z Gazy se zase ozval palestinský lídr Khalíd Al-Batš, podle kterého není udělení ceny Obamovi morální ani hodnověrné. Palestinské radikální hnutí Hamas, které oblast ovládá, okomentovalo rozhodnutí s tím, že bylo předčasné.

Mluvčí Talibanu Zabiulláh Mudžáhid: „Obama neučinil nic pro mír v Afghánistánu, nepřijal jediné opatření, které by směřovalo k posílení stability země.“ 

Palestinský vůdce Khalíd Al-Batš: „Proč byla udělena cena za mír Obamovi, když jeho země disponuje největším jaderným arzenálem na světě a jeho vojáci prolévají krev nevinných lidí v Iráku a Afghánistánu?“


Sám Obama udělení ceny okomentuje dnes na tiskové konferenci, která by měla začít po půl páté. První reakce z Bílého domu ústy Obamova mluvčího byla kusá. Podle zpravodaje ČT v USA Michala Kubala rozeslal mluvčí několika známým novinářům SMS, ve které stálo jen „WOW“. Poradce amerického prezidenta David Axelrod později americkým médiím sdělil, že ocenění je pro prezidenta nečekanou poctou a potvrzením jeho práce.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...