Berlín – Německo by mělo potíže splnit své závazky vůči Severoatlantické alianci. Potýká se totiž s obrovským množstvím poruch vojenské techniky, chybami v armádních zakázkách a nedostatkem technického personálu. Ukázal to nezávislý audit. Už zítra přitom ministryně obrany představí plán na změnu financování armády.
Ze 109 nadzvukových stíhaček Eurofighter je více než polovina neschopná boje. Stejně tak třetina z 83 bitevníků Tornado. A z 22 námořních vrtulníků Sea Lynx nemůže do akce ani jeden.
Na papíře je Bundeswehr čtvrtou nejsilnější armádou NATO, média mu ale přezdívají sbírka šrotu. A bez lichotek o ní mluví i nezávislý audit. Jednotky v Afghánistánu už rok čekají na nové bitevní vrtulníky. Projekt bezpilotních letounů skončil krachem a ztrátou více než 650 milionů eur. Chybí náhradní díly, kvalifikovaný personál odchází.
„Není to překvapení, jen to odráží to, v jakém stavu se jednotlivé členské státy Severoatlantické aliance nachází. V podstatě tohle otevřeně říká i náčelník generálního štábu v posledních několika měsících a letech: stav je alarmující. Podfinancování resortů obrany v evropských zemích může vést v budoucnosti k fatálním následkům,“ říká František Mičánek, ředitel Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity Obrany.
„S ohledem na to, co Německo slíbilo na posledním summitu NATO, to není žádná sláva. V příštích letech bude mít Bundeswehr co dělat, aby svým slibům dostál,“ odhaduje bezpečnostní expert Christian Mölling.
Němečtí experti se jednohlasně shodnou na tom, že to, dosavadní financování bundeswehru odpovídá spíš mírové armádě na mírovém kontinentu s občasnými zahraničními misemi. A otázkou je, jestli Německo žije v současné Evropě právě v takovém mírovém stavu.
Ministryni se lepí smůla na paty
Německá vláda navíc slíbila hrát silnější roli ve světě – v krizi na Ukrajině, při epidemii eboly v Africe nebo při výcviku kurdských milicí pro boj proti extremistům v Iráku. Jenže i tahle prestižní operace skončila ostudou. Šestice instruktorů cestovala do Iráku kvůli poruše hned dvou letadel místo několika hodin skoro týden. A ministryně Ursula von der Leyenová, která chtěla za vojáky dorazit na překvapivou návštěvu, byla na místě dřív než oni.
Při odkrývání skandálů Bundeswehru nejde jen o bojeschopnost klíčového člena NATO, ale právě i o budoucnost Ursuly von der Leyenové – a spolu s ní i německé politiky. Populární ministryně měla zacíleno vysoko – až na post nástupkyně Angely Merkelové.
Jenže postu ministra obrany se v Německu říká katapult. Kdo na něj usedne, často se urychleně poroučí z vrchních politických pater. Von der Leyenová má vedle mnohem akutnějších problémů s výzbrojí smůlu i se svým srdečním projektem – snahou nalákat do armády víc žen. Na webových stránkách ministerstva se nedopatřením u sloganu Kariéra pro ženy v armádě objevila fotografie hadrů na vytírání podlahy.
