Brusel - Evropská komise dnes představila balíček, který by měl pomoci se změnami v sociální oblasti. Unie tak chce zajistit rovný přístup ke vzdělání a zdravotní péči. Návrh upravuje využívání zdravotní péče v zahraničí, obsahuje i směrnici proti diskriminaci mimo zaměstnání. Kromě toho se zabývá i integrací Romů, vzděláváním cizinců nebo podmínkami evropského pracovního trhu.
Hlavní osobou, která se na vzniku balíku podílela, je eurokomisař Vladimír Špidla, jenž má v unii na starosti právě sociální záležitosti. Zrovna on prosadil návrh balíku u předsedy EK Josého Barrosa. Špidla stojí za celým návrhem, se kterým mu ale pomáhala i řada odborníků. Aby mohl balík platit, musí ho schválit ještě Evropský parlament a pak i jednotlivé členské státy.
Že by homosexuálovi neprodali auto? To nebude podle směrnice možné
Směrnice zakazuje diskriminaci v oblasti služeb a zboží kvůli
○ věku
○ pohlaví
○ náboženství
○ sexuální orientaci
○ postižení
Nový balík bojuje proti diskriminaci mimo oblast zaměstnání. Nikdo nebude smět znevýhodňovat občany EU v přístupu ke službám a zboží kvůli věku, sexuální orientaci, náboženství, pohlaví nebo postižení. Podle posledního evropského průzkumu takovou netoleranci na vlastní kůži pociťuje 15 procent obyvatelů unie. A tomu by teď měl nový balík zabránit.
V současnosti unie pamatuje na boj proti diskriminaci především v oblasti zaměstnání. Ve sféře služeb a zboží ale taková úprava dosud chyběla.
Díky nové úpravě by se tak nemělo stávat, že by slepec nemohl jít do restaurace, protože tam nesmí jeho vodící pes, nebo že by homosexuálovi někdo odmítl prodat třeba auto. A v případě, že by k takovým případům docházelo, mají diskriminovaní lidé šanci se bránit. Obrátit se mohou na národní úřad pro rovnost, případně na soud. „Zmizí miliony schodů, statisíce dveří se rozšíří,“ prohlásil dnes Špidla. Nové opatření tak pomůže především tělesně postiženým, kterým by se měly otevřít všechny veřejné prostory.
Navrhovaná směrnice má ale i své kritiky. Ti tvrdí, že není vždy možné zajistit přístup ke zboží a službám všem sociálním skupinám. Petr Mach, výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku, si myslí, že například není možné, aby všechny restaurace přizpůsobily své prostory tak, aby se do nich vždy dostali vozíčkáři.
Unie ale pamatuje na výjimky, které si mohou jednotlivé státy stanovit. Země si tak mohou určit, jaké budou například na školách zakázané náboženské symboly nebo jaká bude hranice pro přístup ke vzdělání.
K zubaři za hranice? To nebude problém…
Sociální balíček upravuje také využívání zdravotnické péče v rámci celé unie. „Sociální balíček je opatření na posílení práv pacientů,“ uvedl ve Studiu ČT24 europoslanec Libor Rouček.
Směrnice o přeshraniční zdravotní péči
Dosud - pojišťovna proplácí léčbu v zahraničí jen v akutních případech
Nově - pacient může v zahraničí absolvovat veškerou léčbu, kterou ve vlasti hradí pojišťovna
V současnosti platí to, že pokud pacient v naléhavých případech (např. akutní úrazy na dovolené) absolvuje léčbu v jiné členské zemi, nechá si ji pak ve vlasti od pojišťovny proplatit. Léčbu v zahraničí také mohou podstoupit ti, kteří ve své zemi na péči čekají nepřiměřeně dlouho.
Podle nových podmínek by si lidé mohli v zahraničí nechat u lékaře dělat všechny úkony, které jsou v jejich zemi hrazeny ze zdravotního pojištění, aniž by pro to potřebovali předchozí souhlas zdravotní pojišťovny. Účet za péči si sice budou muset nejdříve zaplatit sami, pak jim ale sumu, kterou by za zákrok zaplatili doma, proplatí zdravotní pojišťovna.
Problémem ale jsou rozdílné ceny za zdravotní péči v rámci jednotlivých států. Ty jsou totiž často nepoměrné, takže by se léčba v zahraničí nemusela vyplatit. Nová úprava by měla být ale praktická hlavně pro lidi v pohraničí. Ti si totiž budou moci vybrat, zda chtějí léčbu absolvovat u zdejšího nebo zahraničního lékaře.
Špidla: „Musíme dělat ještě víc pro integraci Romů“
Evropská komise rovněž ve svém sociálním balíku pamatovala na Romy. Ačkoli existují zákony, které je mají chránit před diskriminací, nemají podle ní příslušníci této menšiny rovné příležitosti.
Směrnice proto vyzývá členské státy, aby uplatňovaly v praxi ty zákony, které zůstávají jen na papíře. „Mnohé se děje, ale musíme dělat ještě více, abychom zajistili integraci Romů do společnosti, jejich zapojení na trh práce či do škol,“ uvedl Špidla.
