Brusel – Celkem 40 tisíc uprchlíků žádajících v Itálii a Řecku o azyl by se mělo přemístit do zemí EU. Návrh představí Evropská komise ve středu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zdroje komise. Česká republika by měla přijmout 1192 běženců. Komise už dříve navrhla přerozdělit 20 tisíc uprchlíků, kteří jsou ještě mimo Unii. V tomto případě by v Česku skončilo 525 osob.
Brusel chce údajně „přemístit“ do EU dalších 40 tisíc uprchlíků
Údajně chystaný přesun 40 tisíc lidí se týká uprchlíků zařazených do programu takzvaného přemísťování. Podle agentury ANSA jde podle předběžných údajů minimálně o 24 tisíc žadatelů o azyl vyskytujících se v současnosti v Itálii a o 16 tisíc v Řecku. Odhady ale hovoří až o 60 tisících lidí na italském území, kteří mohou splňovat podmínky přerozdělení do dalších států EU.
Brusel původně pevné číslo nechtěl stanovovat. Podle Reuters bylo číslo 40 tisíc navrženo, aby se překonal odpor zemí, jež mají proti kvótám námitky. Agentura přitom poukazuje hlavně na Francii.
- Kvóty odmítají Maďaři. Česká vláda žádá princip dobrovolnosti. Podobný postoj má i Slovensko či Polsko. Naopak pro závazné podíly na řešení migrační krize je například Německo.
Další oblastí týkající se kvót je takzvané přesídlování. Jednotlivé členské země měly v letech 2015 a 2016 v rámci celoevropského programu poskytnout útočiště lidem, u nichž už je jasné, že mají nárok na mezinárodní ochranu, ale zatím se nacházejí mimo Evropu. Celkem by se měl program týkat 20 tisíc osob - na Česko by připadalo podle komise 525 lidí.
Loni bylo na území Evropské unie na 600 tisíc žadatelů o azyl. Od začátku roku přibylo v EU dalších 60 tisíc běženců prchajících před válkami a chudobou v Asii a v Africe, z toho více než polovina v Itálii. Hraniční země EU si stěžují na zjevnou nerovnoměrnost v potýkání se s uprchlickou problematikou. Jen šest členských zemí Evropské unie z celé osmadvacítky nyní vyřizuje zhruba 77 procent žádostí o azyl.
Návrhy Evropské komise budou ve většině případů vyžadovat konzultaci s Evropským parlamentem a souhlas kvalifikované většiny zemí EU, která odpovídá 15 zemím Unie, představujícím ovšem nejméně 65 procent evropských občanů. Británie, Irsko a Dánsko, které mají výjimky v otázkách azylové a přistěhovalecké politiky, víz a hraničních kontrol, by podle všeho neměly v této záležitosti hlasovat.