Londýn – Výsledky parlamentních voleb, které čekají Velkou Británii 7. května, budou podle posledních dvou předvolebních průzkumů mimořádně vyrovnané. Podle anket, které uspořádaly agentura Populus a institut Survation, jsou pozice vládní Konzervativní strany premiéra Davida Camerona a opoziční Labouristické strany vyrovnané. První průzkum oběma stranám shodně slibuje po 33 procentech, zatímco podle druhé ankety mají labouristi jednobodový náskok. Podle agentury Reuters Brity patrně čeká nejtěsnější hlasování za poslední desetiletí.
Británii čekají nejtěsnější volby za poslední desetiletí
GALERIE
videogallery_529796
Sondáž agentury Populus tvrdí, že konzervativci mohou tak jako dosud počítat se 33 procenty hlasů, což nyní platí i pro labouristy, kteří si oproti předchozímu průzkumu pohoršili o tři procentní body. Protievropská formace UKIP pod agentury Populus zaznamenala přízeň 15 procent dotazovaných a liberální demokraty, Cameronova nynějšího koaličního partnera, by volilo devět procent.
Průzkum institutu Survation tvrdí, že podpora labouristů oproti předchozímu průzkumu vzrostla o pět procentních bodů na 34 procenta, což znamená jednobodový náskok před konzervativci, kteří mají tak jako dosud 33 procent. I u dalších stran se údaje prakticky shodují s první anketou - podle Survation může UKIP počítat se 16 procenty, což představuje dvoubodový pokles, a liberální demokraté mají prý po bodovém poklesu přízeň devíti procent dotázaných.
Pokud hlasování potvrdí, že síly hlavních britských politických stran jsou stejné, může nastat pat a labouristé ani konzervativci budou schopni vytvořit jednobarevnou vládu. Komentátoři připomínají, že tato situace se v poválečné britské historii vyskytla jen jednou - po minulých volbách v roce 2010. Tehdy z toho těžili liberální demokraté, kteří uzavřeli spojenectví s Cameronem.
HLAVNÍ HRÁČI V BRITSKÝCH VOLBÁCH:
- KONZERVATIVNÍ STRANA (CP)
Tradičně pravicová a euroskeptická strana vládne v Británii posledních pět let v koalici s liberálními demokraty. V parlamentu měla největší zastoupení a je také nejpočetněji zastoupena v místních vládách. Dlouhodobě podporuje soukromé vlastnictví a rozvoj podnikání a jejím hlavním politickým přesvědčením zůstává podpora monarchie.
Vznikla ze strany toryů, založené v roce 1678, a mnoho jejích současných politiků se k tomuto názvu stále hlásí. Od první poloviny 19. století jsou konzervativci hlavní stranou pravého středu v Británii. S malými přestávkami řídili Velkou Británii buďto zcela sami nebo v koalici s liberály až do poloviny 20. let, kdy je u moci začali střídat labouristé.
Mezi její nejvýznamnější vůdce patřili Winston Churchill, Harold Macmillan, Edward Heath a Margaret Thatcherová. První britská premiérka vydržela v úřadě rekordních 11 a půl roku.
Po porážce ve volbách v roce 1997, do kterých vedl stranu John Major, byli konzervativci 13 let v opozici. Po volbě Davida Camerona do čela strany v roce 2005 přišel úspěch v minulých volbách, strana ale nezískala přesvědčivou většinu, proto vládla v koalici.
David Cameron
- LABOURISTICKÁ STRANA (LP)
Status jedné ze dvou hlavních politických sil v zemi mají britští labouristé už bezmála století. Z toho ale vládli samostatně jen asi 35 let. Nejdelší období u moci pod vedením Tonyho Blaira a Gordona Browna přišlo až ve chvíli jistého odklonu od tradiční odborářské rétoriky.
Labouristická strana vznikla z odborového hnutí v roce 1900 s cílem umožnit pracující třídě, aby mohla mluvit do politiky. Od roku 1922 byla již jednou ze dvou nejsilnějších stran a v roce 1924 poprvé vytvořila vládu. V roce 1945 zaznamenali labouristé velké volební vítězství. Zásadně restrukturalizovali mnoho aspektů britské společnosti i ekonomiky: založili sociální stát a zestátnili klíčová odvětví průmyslu - uhelný a ocelářský - a železnice.
V 60. letech minulého století se pod vedením Harolda Wilsona oživená strana opět propracovala k moci, nejdříve těsnou většinou v roce 1964 a poté přesvědčivým vítězstvím v roce 1966. Nejúspěšnějším vůdcem, který setrval nejdéle v premiérském úřadě, byl Tony Blair (deset let). Po něm převzal funkci předsedy strany Gordon Brown a nynější lídr Ed Miliband.
Ed Miliband
- LIBERÁLNÍ DEMOKRATÉ (LD)
Liberální demokraté, „třetí strana Británie“, se v roce 2010 dostali do vlády a jako tehdejší jazýček na vahách si trochu překvapivě vybrali do koalice pravicové konzervativce, i když řadě jejich voličů by mohla být bližší spolupráce s levicovými labouristy. Vstup do koalice s konzervativci Davida Camerona jim jejich voliči neodpustili a jejich popularita klesla.
Centristická Liberální strana má své kořeny v období po politické krizi v roce 1832, kdy moc převážně aristokratických whigů, začali čím dál častěji napadat „liberálové“ a „radikálové“. Od poloviny 19. století byla jednou ze dvou hlavních politických sil v Británii - až do vzestupu labouristů ve 20. letech 20. století.
V současnosti jsou Liberální demokraté třetí nejsilnější stranou Británie podle počtu poslanců i zastoupení v místních vládách. Usilují o reformu britského volebního systému z většinového na poměrný, jež by zvýšil jejich šance na úspěch. Stranu vede od roku 2007 Nick Clegg, který zazářil v kampani před minulými volbami, ale jeho úspěch neměl dlouhého trvání.
Nick Clegg
- STRANA PRO NEZÁVISLOST SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ (UKIP)
Euroskeptická a krajně pravicová strana vznikla v roce 1993 jako zcela okrajová záležitost. V posledních pěti letech však převzala konzervativcům téma odporu vůči EU, kritiku Bruselu spojila s problémem imigrace a začala vyhrávat některé volby. Lídr UKIP Nigel Farage požaduje okamžité vypsání referenda o vystoupení Británie z EU.
Strana byla nejdříve místní, ale vloni triumfovala i v posledních eurovolbách, což znamenalo poprvé po sto letech výhru jiné strany než konzervativní či labouristické. Díky dvěma přeběhlíkům získala též zastoupení v Dolní sněmovně.
Nigel Farage
- SKOTSKÁ NÁRODNÍ STRANA (SNP)
Středolevá separatistická strana dál požaduje nezávislost Skotska na Británii, přestože to loni Skotové v referendu odmítli. V čele strany stojí Nicola Sturgeonová, která se stala hvězdou letošního předvolebního boje.
Strana z politické mapy Skotska vymazává labouristy, kteří tam dlouhou dobu s přehledem vyhrávali. Ve vnitřní politice je SNP levicová a mnohdy nabízí rétoriku ještě více nalevo, než stojí labouristé. Nyní by se dokonce mohla stát třetí nejsilnější stranou v Británii.
Skotští národovci si rádi pohrávají se slovníkem boje proti (britskému, či spíše anglickému) politickému establishmentu.
Nicola Sturgeonová