Breivik chtěl zabít všechny lidi na Utöye a plánoval tři výbuchy

Oslo – Norský atentátník Anders Behring Breivik opět vypovídá u soudu. Breivik chtěl pozabíjet všechny lidi na ostrově Utöya a někdejší socialistické premiérce Brundtlandové chtěl nožem uříznout hlavu. Plánoval také celkem tři bombové útoky. Chtěl zaútočit kromě vládního úřadu i na sídlo vládní strany a parlament, radnice či redakce tisku. Šance, že přežije, odhadoval tak na pět procent. Dnes také poprvé od začátku procesu vynechal svůj typický pozdrav. Na gesto, které připomínalo nacistický pozdrav, si totiž stěžovali pozůstalí po obětech útoků, při kterých Breivik loni v červenci zabil 77 lidí.

Breivik dnes u soudu vypovídal o tom, jak se na útoky připravoval. Nečekal prý, že se mu podaří po bombových explozích v Oslu uniknout policii a nepozorovaně pokračovat dál na ostrov Utöya. Cestou ho vůbec nikdo nezastavil. 

Breivik dnes vypověděl, že před střeleckou akcí chystal celkem tři bombové útoky. Kromě Úřadu vlády chtěl zaútočit i na sídlo vládní Norské dělnické strany. Jako třetí cíl zvažoval budovu parlamentu, radnici v Oslu, královský palác či redakci velkých novin.

Královský palác ale vzápětí vyloučil, protože je příznivcem monarchie. Některé další možné terče, včetně redakce největšího norského deníku Aftenposten, se mu prý nezdály vhodné, protože by exploze zabila příliš mnoho civilistů. Nakonec ale dokázal vyrobit jen jednu bombu, a tak došlo k jednomu bombovému útoku. „Prvořadým cílem bylo zabít celou vládu, včetně premiéra,“ prohlásil atentátník.

Anders Breivik
Zdroj: AP Photo/Hakon Mosvold Larsen

Vraždění chtěl Breivik nafilmovat, neměl ale iPhone

Breivik dnes také přiblížil, jak plánoval útoky na ostrově Utöya. Řekl: „Cílem nebylo zabít 69 lidí, cílem bylo zabít všechny.“ Bylo tam tehdy přitom asi 560 lidí. Jen několik hodin před masakrem na ostrově pobývala i někdejší socialistická premiérka Gro Harlemová Brundtlandová. Té plánoval Breivik uříznout hlavu nožem a celý akt nafilmovat.    

Dalším na řadě byl šéf socialistické mládeže Eskil Pedersen, tvrdí Breivik. Ostatní, kteří byli na ostrově, chtěl vyděsit a se zbraní v ruce nahnat do vody. „Doufal jsem, že se utopí,“ uvedl masový vrah o masakru, který prý původně chtěl nafilmovat, ale nepodařilo se mu to, protože si nemohl koupit iPhone.

Breivik trénoval na masakr na počítači

Breivik rovněž řekl, že hrál počítačovou hru World of Warcraft. V roce 2006 ji hrál v podstatě asi rok nepřetržitě, u počítače trávil i 16 hodin denně. Jako přípravu na masakr později využil hru Call od Duty: Modern Warfare. Zkoušel si v ní míření se zbraní. Míření trénoval i na holografickém systému, který si koupil v přepočtu za 40 tisíc korun.

Na útoky se připravoval i fyzicky. Batoh si plnil kamením a pak chodil na dlouhé túry, chtěl tak posílit záda. Přihlásil se také do střeleckého klubu, aby získal povolení ke koupi zbraně. Když si pak zbraně pořídil, dal jim jména z norské mytologie – Gungnir, Mjölner – což jsou zbraně severských bohů. Vůz, kterým dojel na Utöyu, pojmenoval Slepiner, což byl osminohý kůň.

Anders Behring Breivik u soudu
Zdroj: ČTK/AP/Lise Aserud/Scanpix Norway/POOL

Breivik vynechal pozdrav

Včera obhájci hovořili s Breivikem o jeho extremistickém pozdravu, kterým zahajuje každou návštěvu soudu. Vždy zvedl pravici a měl přitom ruku v pěst. Obhájce Geir Lippestad doporučil Breivikovi, aby takto zdravit přestal. Ten to sice odmítl, nicméně dnes, když přišel k soudu, pozdrav vynechal.

Stěžovali si na to totiž pozůstalí. „Cítíme se pošlapáváni. Pozdrav vyjadřuje naprostou neúctu k obětem a příbuzným,“ prohlásil včera vůdce podpůrné skupiny pro přeživší útoků z 22. července Trond Blattmann. „Breivik se se svým pozdravem obrací částečně k pozůstalým. To působí zvlášť provokativně a bolestivě.“ dodal.

Breivikův pozdrav

Pozvednutá pravice s rukou zaťatou v pěst - o svém pozdravu psal Breivik ve svém manifestu. Je to prý válečný pozdrav templářských rytířů. Ideálně se má provádět v bílé rukavici. Má symbolizovat čistotu, povinnost, příbuzenství a mučednictví. Neměl by se zaměňovat s nacistickým či římským pozdravem, při kterém je dlaň otevřená. 

I když Breivik uvedl, že motivem jeho činů je „záchrana Norska před multikulturalismem“, kromě přistěhovalců má zřejmě negativní vztah i k ženám. Všímá si toho norský tisk. Profesorka genderových studií na univerzitě v Oslu Jorunn Öklandová upozornila, že Breivikův manifest je plný antifeministických výroků, jenže v kontextu útoků se tomu věnuje jen minimální pozornost. 

U soudu označil Breivik za ideální společnosti Japonsko a Jižní Koreu, protože „ženy jsou v těchto zemích podřízeny mužům“. Pochyboval také o tom, že by ženy mohly být součástí „hnutí odporu“. Podle něj je toho schopna jedna z deseti. „Ze statistik vyplývá, že jen jeden z deseti radikálů je žena,“ prohlásil. 

Breivik také odmítá odpovídat na spoustu otázek, které mu pokládá prokurátorka Inga Bejerová Enghová. Vypadá to, že má obžalovaný problém s ní spolupracovat, všímá si norský tisk. Když má Breivik odpovídat na otázky druhého státního zástupce Sveina Holdena, je ve svých odpovědích údajně daleko otevřenější.

Brutální detaily otřásly i žalobci

Dnešní Breivikova prohlášení způsobila, že se konala 15minutová přestávka. „Takovéto prohlášení se dotkne každého, stejně tak i mě. Nic podobného před soudem nikdy nebylo,“ prohlásil žalobce Holden. Podle něj ale nemá cenu Breivika omezovat. I brutální detaily je nutné vyslechnout. „Nemůžeme před tím chránit soudní síň,“ podotkl. Během dneška se Breivik několikrát usmíval. Byl vyzván, aby přestal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oficiálně založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 16 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 47 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 1 hhodinou

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...