Oslo - Norský atentátník Anders Behring Breivik tvrdí, že před deseti lety podstoupil výcvik v Libérii, kde se naučil vyrábět bomby. V roce 2002 se tam měl setkat s několika sty evropskými nacionalisty, včetně Srba hledaného za válečné zločiny. Jména účastníků „revolučního výcviku“ Breivik ale odmítl uvést v obavě, že budou zatčeni. Podle Breivika by spravedlivým výsledkem soudu, který pokračuje již třetí den, byl buď trest smrti, nebo zproštění viny. Trest 21 let vězení, který mu hrozí, označil za ubohý. Atentátník dnes na řadu dotazů neodpovídá a žalobkyni obvinil, že se ho prý snaží zesměšnit. V rozhovoru se soudním psychiatrem Agnarem Aspaasem atentátník prohlásil, že do budoucna má v plánu z vězení řídit síť militantních nacionalistů.
Žalobkyně se prý Breivika snaží zesměšnit
Breivik i své dnešní vystoupení před soudem zahájil pozdravem připomínajícím nacistické hajlování. Podle novinářů sledujících proces ale dnes atentátník působí dojmem, že mu je soud nepříjemný. Obvinil žalobkyni, že se ho snaží zesměšnit. Odmítá také odpovídat na řadu otázek. „Proč se usmíváte?,“ zeptal se žalobce Breivika. Ten odpověděl, že proto, jelikož mu klade otázky, na něž ví, že odpovídat nebude.
Na přímý dotaz vyšetřovatelů však Breivik reagoval tím, že nesděluje jen dvě procenta ze všech svých informací. Odmítá vypovídat především o jménech členů údajné celoevropské protiislámské organizace, aby prý nezpůsobil jejich zatčení. Breivik tvrdil, že součástí této organizace bylo přinejmenším 15 lidí. Jen v Norsku podle něj působí další dvě buňky, které jsou připraveny kdykoli provést další atentáty, při nichž by mohlo zahynout až 300 lidí.
Jenže státní žalobci si myslí, že žádná taková síť neexistuje. „Domníváme se na základě našich zjištění, že k těm schůzkám nedocházelo tak, jak je on popsal,“ prohlásil Svein Holden. „Nemyslíme si, že taková síť vůbec existuje, alespoň tak jak ji popisuje. Chceme to osvětlit a potom je to na soudním senátu, aby posoudil, zda taková síť existuje,“ doplnila ho Inga Bejerová Enghová. Ujistila také, že policie učinila vše, co bylo v jejich silách, aby vyšetřila, zda-li jednal sám, nebo měl spolupachatele.
Atentátník rovněž uvedl, že se považuje za „militantního křesťana“. Uvedl, že jeho metody boje proti islámu v Evropě inspirovala teroristická síť al-Káida.
Atentátník byl obžalován z teroristických činů a hrozí mu 21 let vězení. Breivik opakovaně tvrdí, že ačkoli zabíjel, cítí se nevinný, protože prý jednal v sebeobraně. V úterý označil dětské oběti postřílené na táboře sociálnědemokratické mládeže na ostrově Utöya za „politické radikály“ a prohlásil, že by činy spáchal znovu. Breivik zároveň uvedl, že nechce být popraven. Pokud by k tomu byl odsouzen, „respektoval by to“. Norské zákony nicméně trest smrti zakazují.
Původním terčem byla novinářská konference
Atentátník včera vraždu 77 lidí označil za nejpromyšlenější a nejpůsobivější útok v Evropě od druhé světové války. Breivik také řekl, že jeho původním terčem byla novinářská konference. Plán ale nedotáhl do konce.
Před soud předstupuje bez výčitek svědomí a lítosti, s neotřesitelnou důvěrou v sebe sama i oprávněnost svých činů. Před loňskými pečlivě naplánovanými útoky Breivik kalkuloval i s medializací svých názorů a cílů. K tomu využívá i svůj čas u soudu - jeho úterní vystoupení trvalo přes hodinu. Pro některé pozůstalé je to těžko stravitelné sousto.
Právní poradkyně pozůstalých Mette Yvonne Larsonová poznamenala: „Řada přeživších měla pocit, jako by říkal, že si za všechno můžou sami. Že je prostě musel zabít.“
Státní zástupce Svein Holden uvedl: „Neřekl bych, že drží soud v šachu, to je trochu přehnané. Chápu to prostě tak, že je pro něj důležité tohle všechno říct. A soudce mu to dovolil, nic víc, nic míň.“
Spory navíc vyvolává i útočníkova zaťatá pěst, kterou pozdravil všechny v místnosti. To je podle odborníků urážlivé jednání vůči soudu a ten by k tomu měl adekvátně přistoupit. Možností je předání řediteli věznice ke kázeňskému potrestání, případně vykázání z jednací síně.
Atentátník chce z vězení vést síť militantních nacionalistů
Breivik si z vězení aktivně dopisuje se svými stoupenci z domova i ze zahraničí. Sám tvrdí, že je v kontaktu s příznivci z více než dvaceti zemí světa. V dubnové psychiatrické zprávě se píše, že se jedná o stovky dopisů denně. Psychiatr Terje Törrissen ve zprávě upřesnil, že „jsou to dopisy jednoznačné podpory od lidí se stejným politickým názorem. Píší mu političtí spiklenci. Někteří z nich prohlašují, že se jím nechali inspirovat a stali se v důsledku jeho činů radikálnějšími.“
V rozhovoru se soudním psychiatrem Agnarem Aspaasem atentátník prohlásil, že do budoucna má v plánu z vězení řídit síť militantních nacionalistů. Jedním z obdivovatelů Breivika je i 23letý Američan, který údajně „sní o setkání s Breivikem“.
Americký student z katolické univerzity ve státě Massachusetts:
„To, co Breivik udělal na ostrově Utöya, svědčí o tom, že je racionální nacionalista, který chce chránit svůj lid před islámem, multikulturalismem a marxismem.“
Procesem s Breivikem žijí i sociální sítě
Facebookovou stránku „I HATE Anders Breivik“ (Nenávidím Anderse B. Breivika) ohodnotilo k dnešnímu ránu pomocí funkce To se mi líbí 2 067 uživatelů, stránku „Fuck You Anders Behring Breivik“ označilo zvednutým palcem již 3 275 lidí. Nově však také existuje stránka „Free Breivik“ (Svobodu pro Breivika). V sekci fotografie jsou pak na zmíněné stránce k nalezení fotokoláže, které vraha znázorňují jako superhrdinu či se svatozáří.
Breivik chtěl svými činy odradit mladé Nory od politiky. To se mu ale nepodařilo, protože ti se prakticky hned po útocích začali spontánně hlásit do mládežnických organizací všech stran, nejen sociálních demokratů zasažených útoky. Breivikův útok byl brán jako útok na celou společnost.
Proces by měl trvat asi deset týdnů, rozsudek bude nejspíše znám koncem července. S ohledem na velký počet svědků se však může ještě pozdržet.
