Brasília – Bohatá dcera, která se přidala k levicovému odboji proti vojenské diktatuře, byla vězněna a mučena, nebo politička, jež vyrůstala s rodiči, sběrači kaučuku, ve slumu a číst a psát se naučila až v šestnácti letech. Nejlidnatější stát Jižní Ameriky si vybírá mezi 11 kandidáty na prezidenta země a podle průzkumů je pravděpodobné, že do druhého kola pošle právě tyto dvě socialistky – současnou prezidentku Dilmu Rousseffovou a ochránkyni deštných pralesů Marinu Silvaovou.
Brazilská prezidentka bude socialistka. Partyzánka, nebo žena ze slumu
Brazílie se snaží vypořádat nejen s ekonomickou recesí, ale její obyvatelé se potýkají také s poměrně závažnými sociálními problémy. A právě dnes si mohou Brazilci zvolit do čela své země politika, který podle nich neutěšenou situaci dokáže změnit. Jihoamerická země, kde vrcholí komplikované přípravy na nadcházející letní olympiádu, má silný prezidentský systém, takže prezident má velkou moc a není pouze reprezentativní figurkou.
Průzkumy prozatím favorizují současnou prezidentku Rousseffovou ze Strany pracujících, jejímž lídrem byl i minulý prezident Lula da Silva. Za ní na druhém místě následuje další žena z levice Marina Silvaová, kandidátka za Brazilskou socialistickou stranu, která byla kdysi stranickou kolegyní Rousseffové a v Lulově vládě zasedala jako ministryně. Ze zbylých kandidátů má největší šanci na postup sociálnědemokratický senátor Aécio Neves, jenž nicméně za Silvaovou zaostává o pět až deset procentních bodů.
Brazilské volby slibují souboj žen se silnými příběhy (zdroj: ČT24)
Rázná prezidentka Dilma upozorňuje na své úspěchy
Šestašedesátiletá Rousseffová postavila svou kampaň na úspěšných politických krocích. A to nejen svých. Ráda také poukazuje na návaznost svého úřadu na bývalého prezidenta da Silvu, který do letošních voleb nešel a svou stranickou chráněnku veřejně podporuje. Za dvanáct let jejich vlády vzrostla brazilská ekonomika o skoro 50 procent. Na 30 milionů lidí se díky sociálním reformám podařilo dostat z chudoby a nezaměstnanost je na dlouholetém minimu.
Věc, kterou Rousseffová nezdůrazňuje, je fakt, že za její vlády se ekonomický růst výrazně zpomalil. Brazílie nedokáže přilákat nové investory a její ekonomika se ocitla v mírné recesi.
Dilma Rousseffová pochází ze zajištěné rodiny bulharského emigranta a k socialistům se přidala v době, kdy zemi ovládla vojenská junta. Působila tehdy v ilegalitě, kde jí říkali Johanka z Arku. Za účast v podzemním ozbrojeném hnutí byla na počátku sedmdesátých let mučena (dokonce byla podrobena elektrickým šokům) a uvězněna. Vystudovaná ekonomka se po pádu junty dala na politiku a jako věrná opora prezidenta Luly di Silvy působila v jeho vládě jako ministryně energetiky, aby se poté stala na pět let šéfkou jeho prezidentského úřadu.
V roce 2011 sama stanula v čele Brazílie a stala se tak první prezidentkou této páté nejlidnatější země světa.
Zapálená ekoložka se kandidátkou stala po smrti kolegy
Její o deset let mladší konkurentka Marina Silvaová původně kandidovat vůbec neměla. Do čela strany socialistů se dostala po tragické letecké nehodě lídra Eduarda Campose. Stejně jako Rousseffová, tak i tato drobná žena s vlasy přísně staženými do uzlu má silný osobní příběh. Vyrůstala se sedmi sourozenci ve velmi chudé rodině sběračů kaučuku, číst a psát se naučila až v šestnácti letech díky státnímu programu na podporu vzdělanosti. Během života několikrát prodělala tropické horečky, v jejichž důsledku dodnes trpí zimnicemi a i v horkých brazilských dnech nosí kolem ramen šál.
Pro mnoho Brazilců představuje tato ekologická aktivistka a vystudovaná historička naději na změnu. Začínala jako městská zastupitelka, aby se v polovině devadesátých let stala vůbec nejmladší senátorkou. Stále za Stranu pracujících byla jmenována ministryní pro životní prostředí. A tehdy se také odehrál spor mezi ní a ministryní Rousseffovou. Nedokázaly se shodnou ohledně dopadů vybudování elektráren na životní prostředí. Na straně bývalé partyzánky byl i samotný prezident Lula da Silva. Ministryně Silvaová se proto rozhodla odejít nejen z vlády, ale také ze strany.
Brazílie se potýká se sociálními nepokoji
Současná jednička na kandidátce socialistů přišla s programem investic do obnovitelných zdrojů energie a s podporou chudých na brazilském venkově. Sympatie má mezi mladými lidmi, kteří před několika měsíci dávali během fotbalového šampionátu v brazilských ulicích hlasitě najevo svou nespokojenost s nezájmem Rousseffové o upadající zdravotnictví či školství.
Boj mezi oběma ženami se s největší pravděpodobností naplno rozhoří až při druhém kole prezidentských voleb. Bude zajímavé sledovat, zda Silvaová dokáže posbírat hlasy od neúspěšných kandidátů a porazit svou bývalou stranickou i vládní kolegyni Rousseffovou. Každopádně je témeř jisté, že hlavou státu bude na další čtyři roky opět žena.