La Paz/Washington - Bolívie a Spojené státy si navzájem vyhostily velvyslance. Tento postup zahájila Bolívie, když její prezident Evo Morales ve středu obvinil velvyslance USA Philipa Goldberga, že osnoval spiknutí proti demokracii a přeje si rozpad Bolívie. Washington ve čtvrtek recipročně vypověděl bolivijského velvyslance. Později během dne pak prý na podporu Bolívie vypověděly velvyslance USA i Venezuela. Spojené státy informovaly, že uvalily sankce na blízké spojence venezuelského prezidenta Huga Cháveze a že vyhostí venezuelského velvyslance ve Washingtonu. V Bolívii zatím pokračují protivládní demonstrace, které si vyžádaly nejméně osm mrtvých a 34 zraněných.
„Velvyslanec USA osnoval spiknutí proti demokracii a přeje si rozpad Bolívie,“ prohlásil bolivijský prezident Evo Morales. Na jeho výzvu ve čtvrtek bolivijský ministr zahraničí označil velvyslance Goldberga za nežádoucí osobu a dal mu podle diplomatických zvyků 72 hodin na opuštění Bolívie. Spojené státy pak uplatnily obdobnou proceduru vůči bolivijskému velvyslanci ve Washingtonu Gustávo Guzmánovi.
„Jako odpověď na bezdůvodný krok bolivijské strany a v souladu s Vídeňskou konvencí jsme oficiálně informovali vládu Bolívie, že bylo rozhodnuto prohlásit velvyslance Guzmána nežádoucí osobou,“ oznámil mluvčí ministerstva zahraničí USA Sean McCormack.
Prezident Morales ve středu obvinil Goldberga, že podněcuje protesty v pěti separatistických provinciích Bolívie ve snaze oslabit její levicové vedení. Nenaznačil však, jaké důkazy o velvyslancově spojení s opozicí má k dispozici. Je pouze známo, že koncem srpna se Goldberg sešel s guvernérem provincie Santa Cruz Rubenem Costasem, kterého Moralesova vláda obviňuje z vyprovokování nepokojů.
Bolívie odmítla venezuelskou nabídku vojenské pomoci
Venezuelský prezident Hugo Chávez o několik hodin později oznámil, že také on nařídil vypovědět do 72 hodin amerického velvyslance Patricka Duddyho z Caracasu. Současně nařídil stažení venezuelského velvyslance Bernarda Alvaréze z Washingtonu. Učinil tak jako výraz solidarity s Bolívií, jejímuž prezidentovi předtím vyjádřil plnou podporu pro případ pokusu o jeho svržení. Prohlásil, že v takovém případě by se venezuelská vláda cítila oprávněna k „ozbrojené operaci jakéhokoli druhu“.
Jak ale oznámila agentura Reuters, nejvyšší velitel bolivijských ozbrojených sil venezuelskou nabídku odmítl s tím, že žádná cizí vojenská intervence není v zemi vítána.
Chávez také obvinil v televizi Američany, že se i ve Venezuele pokoušeli organizovat spiknutí. Byla prý zatčena skupina pokoušející se o státní převrat. Obvinil skupinu bývalých i stávajících důstojníků armády, že ho chtějí zavraždit a mají v tom podporu USA. Důkazy nepředložil, na adresu Američanů ale použil ostrou nadávku. Jeho záměrem je vytvořit frontu proti USA v celé Latinské Americe.
Chávez pohrozil, že v případě pokusu o své svržení „uzavře kohoutky“ exportu venezuelské ropy do USA, což prý vyžene už tak vysoké ceny této suroviny na světových trzích na dvojnásobek a poškodí americkou ekonomiku. USA reagovaly tím, že uvalily sankce na dva nejbližší Chávezovy spojence údajně kvůli tomu, že podporovali kolumbijské levicové povstalce. Zároveň oznámily, že vyhošťují ze země venezuelského velvyslance Alvaréze.
Při protivládních protestech umírali lidé
Vyhoštění amerického diplomata přišlo v době, kdy Bolívie musela kvůli protivládním protestům omezit vývoz zemního plynu do Brazílie. V uplynulých dnech zaútočili na východě země demonstranti na státní budovy ve městě Santa Cruz, které je baštou opozice. Ve čtvrtek pak došlo v provincii Pando k ještě silnějším srážkám mezi provládními a protivládními demonstranty. Jejich výsledkem je nejméně osm mrtvých a 34 zraněných, oznámil dnes vládní mluvčí. Náměstek ministra sociálních věcí Sacha Llorenti označil incident za „masakr zorganizovaný opozicí v provincii Pando“.
Příčinou nespokojenosti východních provincií s vládou je spor o rozdělení zisků z produkce zemního plynu a snaha prezidenta Moralese rozdělit nevyužitou zemědělskou půdu mezi indiánské rolníky. Stoupenci opozice obsadili i některá těžební zařízení a vyhodili do vzduchu hlavní plynovod do Brazílie. „Za konfrontaci mezi Bolivijci, za rozdělení země a za smrt našich bratrů jsou zodpovědni pouze prezident Morales a jeho spolupracovníci,“ prohlásil guvernér provincie Santa Cruz Rubén Costas.
