Mjondalen – Jako bezproblémovou popisují rodinu Michalákových její sousedé v norském Steinbergu. Sourozence Denise a Davida Michalákovy přitom norská sociální služba před třemi lety rodičům odebrala kvůli podezření ze sexuálního zneužívání. Matka se z místa odstěhovala, chlapce se svolením úřadů viděla naposledy v březnu. Advokátka Evy Michalákové už podala u norských úřadů žádost o přezkoumání případu – chce, aby se děti od náhradních rodin vrátily k matce. Dalšími právními kroky podmiňovalo své intenzivnější angažmá v případu české ministerstvo zahraničí. Případ znovu prověří norská krajská komise.
Bezproblémová rodina, popisují Michalákovy jejich norští sousedé
Michalákovi spolu před rozvodem bydleli naposledy v městečku Steinberg, hodinu jízdy od Osla. Hluchoněmý otec chlapců tady podle sousedů stále žije. „Nikdy jsem ho neviděla děti uhodit. Občas zvýšit hlas, to ano. Ale kdo to nedělá? A on je hluchý. Hodně se o kluky bál, pořád na ně dohlížel,“ řekla České televizi sousedka Ellen Jacobsenová. „Nechce se mi věřit, že by se mezi Josephem a dětmi nebo mámou a dětmi odehrálo cokoliv nevhodného. Ne, to si nemyslím,“ dodává další soused Erling Dahl.
Děti ve věku šest a dva a půl roku odebral norská sociální služba českému páru v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z pohlavního zneužívání. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo. Přesto norské úřady v únoru 2012 rodiče zbavily práva na péči. Děti se dostaly ke stálým pěstounům, každé teď žije v jiné rodině. Jeden z bratrů bydlí ve městě Drammen, druhého úředníci umístili do jiné rodiny asi 20km odtud. Jejich výchovu má na starosti úřad na ochranu dětí. Oba chlapci i matka mají státní občanství ČR.
Učitelky z mateřské školy, kam chlapci chodili, nemohou kvůli ochraně soukromí dětí k případu nic říct. Jen mimo kameru naznačily, že se kvůli svým svěřencům na sociální službu obracejí zřídka – asi čtyřikrát do roka. „Naším hlavním zájmem je pomoci rodičům vytvořit bezpečné místo uvnitř biologické rodiny. Ale někdy nejsme úspěšní, a tak dojde až na poslední možnost, tedy že je nutné, abychom nad dětmi převzali odpovědnost,“ říká právní poradce místního úřadu na ochranu dětí Johannes Meyer-Myklestad.
Nejprve mohla matka syny vídat jedenkrát týdně, potom dvakrát týdně, poté norské úřady styk zakázaly úplně. Podle konečného rozhodnutí odvolacího soudu je smí vidět dvakrát ročně po dvou hodinách. Norské soudy její dřívější odvolání odmítly, loni v listopadu se obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Soud ale její stížnost nepřijal. „To rozhodnutí o odebrání dětí bylo přijato na úrovní soudů, na úrovni norských úřadů. A proto k jeho změně může zase dojít jenom u soudů,“ upřesňuje český velvyslanec v Norsku Milan Dufek.