Baťova rodina chce na Slovensku vrátit majetek za miliardy

Bratislava - Potomci Jana Antonína Bati budou chtít od Slovenska odškodnění za majetek rodinné firmy znárodněný po druhé světové válce. Už sepisují seznamy nemovitostí, na které si činí nárok. Pozemky a stavby zabavené před sedmdesáti lety mají dnes hodnotu desítek miliard korun.

Rok po válce si přijel prohlédnout ohromný obuvnický závod ve slovenských Baťovanech prezident Edvard Beneš. Krátce nato byl podnik zestátněn – a to včetně budov, pozemků i podniků v širokém okolí. Změnám neunikl ani název města: z Baťovan se stalo Partyzánske. Stát si přišel na obrovský majetek.

Firma Baťa měla na Slovensku v roce 1945 majetek ve Svitu, Popradě, Bojnicích, Partyzánském, Bošanech, Nových Zámcích, Bratislavě, Púchově a Komárnu. Nic ale nevlastnil přímo Jan Antonín Baťa, vše patřilo firmě.

Baťův majetek v roce 1945
Zdroj: ČT24

Baťovi potomci si nyní nárokují i nejkrásnější slovenský zámek Bojnice. Historická hodnota je nevyčíslitelná. Jen tržní cena se odhaduje na několik stovek milionů eur.

Slovenská republika ale o žádných nárocích rodiny Baťů neví.

Zástupce rodiny tvrdí, že nemá zájem o samotný majetek, ale o vyplacení finanční náhrady za něj. Jakou částku bude nárokovat, ještě neví. Požádat o ni přitom chce do konce léta. Údajně ho brzdí zdlouhavé zjišťování, co všechno společnosti patřilo. „Když jsme začali připravovat podklady pro tu žádost, zjistili jsme, že toho majetku je ještě daleko víc,“ říká zástupce rodiny Baťů Tomáš Pecina.

V Česku zatím Baťovi potomci neuspěli

V Čechách je podle potomků Jana Antonína Baťi pro narovnání už všechno spočítané. Sám Baťa požádal o náhradu už v roce 1948. Tehdy ji vyčíslil na 200 milionů dolarů. Podle ministerstva financí ale není nárok oprávněný. „Mezi hlavní důvody patří přijetí restitučních předpisů, důsledky měnové reformy z roku 1953 či fakt, že žadatelé nejsou oprávněnými osobami k poskytnutí náhrady,“ tvrdí mluvčí ministerstva financí Ondřej Šrámek.

Zestátněný majetek má dnes hodnotu několika miliard - jde třeba o zlínské továrny, Baťův mrakodrap anebo barokní zámek Napajedla. Žádost dědiců loni v prosinci zamítl Ústavní soud kvůli chybějícím dokladům. Rodina teď zvažuje, že se obrátí na soud ve Štrasburku.

3 minuty
Reportáž Davida Miřejovského
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 21 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...