Rangún – Barmské ženy nově nesmějí přivést na svět dítě častěji než jednou za tři roky. Zabraňuje jim v tom nově přijatý zákon, který ale nepočítá s žádnými sankcemi. Lidskoprávní organizace se přesto bouří. Podle nich jde o nepřípustný zásah do soukromí lidí – hlavně etnických a náboženských menšin, které mají více dětí.
Barmský režim zasahuje: Porod maximálně jednou za tři roky
Barmský prezident Thein Sein podepsal příslušný zákon už v úterý. Učinil tak prý pod vlivem radikálních představitelů buddhistické většiny v zemi. Ti dlouhodobě poukazují na to, že muslimská menšina, která představuje desetinu z 50milionového obyvatelstva, má mnohem více dětí než zbytek společnosti.
Před pronásledováním v Barmě již beztak prchají desetitisíce příslušníků muslimské menšiny Rohingů, kteří si stěžují dlouhodobě na diskriminaci. Ačkoli na území Barmy pobývají po staletí, jsou tam stále považováni za nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše a většina z nich nemá žádné státní občanství.
Téměř 140 tisíc Rohingů z barmského Arakanského státu opustilo své domovy po krvavých střetech s buddhisty v roce 2012. Další ale prchají dál, zejména na lodích v Bengálském zálivu. Spolu s Bangladéšany opouštějícími svou zemi kvůli chudobě míří zejména do Malajsie, kde tvoří většinu obyvatelstva muslimové.
Běženci zachránění flotilou indonéských rybářů
Část Rohingů by mohla najít nový domov v Americe
Spojené státy už daly najevo, že jsou ochotny prchající Rohingy trvale přijmout. Náměstek amerického ministra zahraničí Antony Blinken ve čtvrtek v Rangúnu vyzval Barmu, aby řešila počáteční příčiny migrace, včetně rasově a nábožensky motivované diskriminace a násilí proti populaci Rohingů.
Barma přitom odmítá, že by Rohingy pronásledovala, a nepovažuje se za zdroj uprchlické krize. Vysoký barmský představitel generál Min Aun Hlain při setkání s Blinkenem prohlásil, že lze očekávat, že „většina běženců se bude nyní vydávat za Rohingy, aby získali podporu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR)“. „Je zapotřebí zjistit zemi jejich původu, a ne předem nějaký stát obviňovat,“ dodal.
Barma nastoupila před několika lety cestu demokratizace, mimo jiné propuštěním politických vězňů v čele s nositelkou Nobelovy ceny za mít Do Aung Su Ťij, ale reformy provádějí podle svých kritiků liknavě. U moci se drží nadále klika všech významných představitelů bývalé vojenské junty, kteří jsou zároveň největšími tamějšími ekonomickými oligarchy.
Ženy v Barmě