Caracas – Až na jeden milion chce venezuelský prezident Nicolás Maduro zvýšit do šesti let počet příslušníků polovojenských dobrovolnických milicí. Ty mají nyní asi 120 000 členů a sdružující zaměstnance venezuelských podniků. Založil je Madurův předchůdce v prezidentské funkci Hugo Chávez na obranu „bolivarské revoluce“.
„Všichni musí mít zbraně, všichni musí nosit uniformy,“ prohlásil Maduro na shromáždění velitelů milicí v Muzeu revoluce, místě Chávezova posledního odpočinku. Do roku 2015 má být venezuelských milicionářů 500 000 a do roku 2019 se má jejich počet ještě zdvojnásobit. „Musíme plnit vedoucí úlohu v obraně před ekonomickou válkou, kterou buržoazie rozpoutala proti venezuelskému lidu,“ řekl prezident.
Chávez vytvořil milice pod záminkou hájit zájmy socialistické revoluce proti opozici a zahraničním intervencím, před nimiž v řadě nepodložených obvinění varoval. Maduro na něj v této linii ihned po Chávezově březnové smrti navázal. Kritici varují, že skutečným posláním „bolivarských milicí“ může být role pojistky pro Madurovo setrvání u moci.
Jak v rozhovoru pro ČT uvedl odborník na Latinskou Ameriku Martin Rey, radikalizace režimu ve Venezuele pravděpodobně nehrozí a Madurovo prohlášení neznamená nic převratného - má spíš odvést pozornost od ekonomických problémů země, kdy se Venezuelané potýkají především s nedostatky v zásobování.
Rey upřesnil, že milice jsou dobrovolné jednotky z řad obyvatel, kteří sympatizují s režimem a podílejí se na běžných bezpečnostních opatřeních státu, jako je třeba hlídkování na ulicích. Nejsou to vyloženě bojové jednotky a spíše se o nich mluví, než že by reálně byly vidět. Zatím nikoho netrestají za jiný politický názor; občané z nich nemají strach a ani opozice se proti nim nijak nebouří. Radikalizace těchto jednotek v budoucnu nicméně zcela vyloučená není.
