Jeruzalém - Nejméně 21 zraněných si vyžádal výbuch autobusu v centru izraelského Tel Avivu. Podle izraelské vlády šlo o teroristický útok. Televize odvysílala záběry autobusu naplněného dýmem, s vyraženými okny. K atentátu se přihlásila ozbrojená složka strany Fatah palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse Brigády mučedníků od Al-Aksá a ozbrojená palestinská skupina Výbory lidového odporu. Hnutí Hamas útok uvítalo. Poté, co o explozi v Tel Avivu informovaly místní rozhlasové stanice, ozvala se ve městě Gaza oslavná střelba; televize Hamasu zase vysílala reakce lidí, kteří útok vychvalovali jako návrat k tradiční taktice radikálů.
Útok se odehrál osmý den izraelské ofenzivy proti palestinskému pásmu Gazy, jehož cílem je zabránit tamním radikálům z hnutí Hamas v raketovém ostřelování izraelského území. Navzdory intenzivním snahám o dojednání příměří boje v Gaze pokračují. Palestinci zatím hlásí celkem 137 obětí, na izraelské straně zemřelo pět lidí.
Dnešní útok na autobus je prvním atentátem v Tel Avivu od dubna 2006, kdy palestinský sebevražedný atentátník zabil 11 lidí u stánku s rychlým občerstvením poblíž autobusového nádraží. Nálož nastražená u autobusové zastávky v Jeruzalémě zabila loni jednoho člověka.
Autobus vybuchl kolem poledne na jedné z nejrušnějších tříd města, poblíž telavivského muzea a u komplexu vládních úřadů Kirja, v němž sídlí i ministerstvo obrany. Tři ze zraněných jsou ve vážném stavu, ostatní zranění jsou spíše lehčího charakteru. Někteří svědci ale tvrdí, že autobus byl prázdný, podle jiných v něm bylo jen několik lidí. Policie posílila bezpečnostní opatření v Tel Avivu a postavila v ulicích zátarasy. Podle všeho ale nešlo o sebevražedný atentát. Jeden ze svědků řekl, že do autobusu vběhl muž, hodil tam bombu a utekl. Nálož explodovala za jízdy.
Hamas útok uvítal, Západ odsoudil
„Považujeme to za přirozenou odpověď na okupační zločiny a pokračující masakry proti civilistům v pásmu Gazy,“ řekl k atentátu mluvčí Hamasu v Gaze Favzí Barhúm. „Co to vypovídá o nadějích na příměří?“ řekl k tomu izraelský ministr vnitřní bezpečnosti Jicchak Aharonovič. Místopředseda vlády Silvan Šalom, který explozi slyšel ze své kanceláře v Tel Avivu, označil atentát za „eskalaci“.
Atentát ostře odsoudila řada zemí, především USA, Německo, Rusko a Francie. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun prohlásil, že „žádné okolnosti neospravedlňují, aby se terčem násilí stávali civilisté“.
Přestože se v úterý zdálo, že příměří je blízko, Izrael v noci palbu na cíle radikálního Hamasu v Gaze ještě přiostřil. Izraelské rakety zabily tři palestinské novináře, ve městě Gaza pak zasáhly budovy hned vedle těch, kde sídlí televize Al-Džazíra a agentura AP. Dvě rakety dopadly i vedle hotelu, kde jsou novináři BBC. V ostřelování pokračuje i Hamás, zasáhl dům na jihu Izraele. Mezinárodní tlak na uzavření příměří pokračuje. K míru obě strany vyzval i papež Benedikt XVI.
Týdenní izraelská vojenská operace proti pásmu Gazy stála už židovský stát tři miliardy šekelů (zhruba 15 miliard korun). Při rozhodování, jestli má Izrael spustit pozemní operaci v pásmu Gazy, hrají podle izraelského hospodářského magazínu The Marker důležitou roli finanční hlediska. Dosavadní cena za operaci Pilíře obrany se odhaduje na dvě miliardy šekelů z rozpočtu ministerstva obrany a další jednu miliardu na výdaje v civilní sféře. K tomu se ještě přidávají škody ve výrobě, obchodu i v turistice.
Izrael podle sdělení armády provedl v noci nálety na „stovku teroristických cílů“ v pásmu Gazy, nejméně z poloviny prý šlo o podzemní rampy k odpalování raket. Jedním z hlavních cílů bylo podle izraelské armády i sídlo ministerstva vnitřní bezpečnosti, které údajně sloužilo jako jedno z hlavních velitelských a kontrolních středisek Hamasu, jako komunikační centrum a vojenský úkryt používaný ke schůzkám vysokých operativních představitelů. Po útoku přišla údajně velká část města Gaza o elektřinu.
Diplomaticky se konflikt snaží vyřešit generální tajemník OSN Pan Ki-mun i americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Ta po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem jednala v Ramalláhu s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem. Proti její návštěvě protestovalo před prezidentovým sídlem asi 50 lidí. Po setkání, které trvalo zhruba 45 minut, neučinili Abbás ani Clintonová žádné prohlášení.
Clintonová později zamíří do Káhiry k jednání s egyptským prezidentem Muhammadem Mursím, který se snaží zprostředkovat rozhovory o příměří mezi Hamasem a Izraelem. Z Káhiry naopak přijel do Ramalláhu generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Po schůzce s Abbásem vyzval k okamžitému zastavení raketového ostřelování izraelských obydlených lokalit z pásma Gazy. „Uhodila hodina diplomacie a ukončení násilí,“ řekl na tiskové konferenci v Ramalláhu. „Vyzývám všechny, kdo mají v rukou zbraně, aby respektovali lidská práva.“
Profesor Reuven Pedatzur, Univerzita v Tel Avivu:
„Benjamin Netanjahu a Ehud Barak vstoupili do této války, aniž by věděli, jak z problému ven. Až po šesti dnech teprve začali řešit, co s tím. Nakonec požádali Mursího v Egyptě, aby jim dělal zprostředkovatele. A jedním z výsledků této války je, že egyptský prezident Mursí se jednoznačně stal klíčovou postavou celého Blízkého východu. To nechtěl ani Netanjahu ani Barak.“
