Londýn – Intervence mezinárodních sil v Sýrii by měla katastrofální následky pro celý Blízký východ. Řekl to v rozhovoru pro britský nedělník Sunday Telegraph syrský prezident Bašár Asad, který už několik měsíců čelí obrovským protestům občanů a čelí jim prostřednictvím armády. Situace v řadě zemí by se potom podle Asada mohla podobat té afghánské. Syrský prezident však kvůli své prudké reakci na demonstrace čelí kritice OSN, západních zemí i Ligy arabských států. V ruské televizi dnes pak tvrdil, že chce vyjednávat s opozicí. Prohlásil přitom, že od Ruska očekává, že ho bude dál podporovat proti Západu, který jej viní z odpovědnosti za pokračující násilí.
Asad: Útok na Sýrii skončí hůře než Afghánistán
Bašár Asad řekl v rozhovoru, že cítí rostoucí tlak ze zahraničí. Podotkl však, že Sýrie se liší od Egypta, Tuniska nebo Jemenu, kde letos také proběhly vzpoury proti dlouholetým vládcům. „Sýrie je střediskem regionu. Je to zlomová linie, a jestliže si budete pohrávat s touto oblastí, způsobíte zemětřesení,“ řekl v rozhovoru. Případná intervence by podle Asada zemi rozdělila a boje by vzplály v celém regionu, který by se tak proměnil v jeden velký Afghánistán. „Každý problém v Sýrii sežehne celý region,“ řekl Asad Sunday Telegraphu.
Syrský prezident, jehož síly v posledních dnech pozabíjely desítky lidí – demonstrantů, ale také zběhlých vojáků – přiznal, že syrské úřady v první fázi povstání učinily „mnoho chyb“. Je však přesvědčen, že nyní je přes další velké zabíjení situace lepší. Uvedl také, že na incidenty kolem takzvaného arabského jara, kdy v řadě severoafrických a blízkovýchodních zemí lidé povstali proti svým vládám, odpověděl jinak než ostatní, svržení politici.
„Nešli jsme cestou tvrdohlavé vlády,“ konstatoval Asad, který slíbil velké reformy. „Šest dnů po začátku protestů jsem začal s reformami. Lidé byli skeptičtí, že se je jen snažím opít. Když jsme je ale začali oznamovat, proud se začal obracet,“ řekl syrský prezident. Poznamenal, že teď cítí podporu Syřanů a armáda už bojuje výhradně s teroristy.
Reportáž Jakuba Nettla (zdroj: ČT24)
Asad cítí také podporu některých států, zejména Ruska, kterému poděkoval za vetování rezoluce Rady bezpečnosti. Ruský prezident Dmitrij Medvěděv rezoluci odmítl s tím, že v případě Sýrie nelze připustit mezinárodní intervenci tak jako v Libyi.
„Budeme spolupracovat se všemi politickými silami, které existovaly před krizí, a s těmi, které vznikly během ní. Věříme, že spolupráce s těmito silami je velmi důležitá,“ řekl také Asad. Neopomněl zopakovat, že ale mnoho příslušníků armády a policie bylo během nepokojů zastřeleno, takže režim má co do činění s „ozbrojenými muži“. Nezabýval se ale množstvím zabitých bezbranných civilistů během protivládních demonstrací.
K „rozhodným krokům“ Sýrii vyzvala i Liga arabských států (LAS)
V Damašku jednala v minulých dnech delegace LAS a snažila se přimět Asada jednat s opozicí. Varovala syrské vedení, že pokud zprostředkovatelské úsilí LAS skončí neúspěchem, „povede to k internacionalizaci krize“. Katarský premiér Hamad bin Džasím Sání, který delegaci vede, Asada požádal, aby zpřesnil harmonogram ohlášených reforem.
Jednání dnes pokračovala v katarském Dauhá, kde byla Sýrie vyzvána k „rozhodným krokům“ vedoucím ke zmírnění násilí. Přestože novinářům podrobnosti z výzvy nebyly sděleny, katarský zástupce si neodpustil poznámku, že se LAS už nespokojí s vytáčkami a lhaním ze syrské strany.
Podle odhadů OSN bylo během povstání v Sýrii od března zabito 3 000 lidí včetně skoro 200 dětí. Syrské úřady z násilností viní ozbrojence, kteří prý mají na svědomí životy 1 100 vojáků a policistů. Sýrie zakázala většině zahraničních médií působit v zemi a bilance, které udávají aktivisté a syrské úřady, je obtížné ověřit.