Archivy promluvily: Studentské bouře v roce 1967 vyvolal agent Stasi

Berlín - Bývalý západoněmecký policista Karl-Heinz Kurras, který 2. června 1967 při studentských protestech proti návštěvě perského šáha v Západním Berlíně zastřelil z bezprostřední blízkosti studenta Benna Ohnesorga, musí zřejmě počítat s obnovením procesu. Vyšlo totiž najevo, že byl spolupracovníkem východoněmecké komunistické tajné policie Stasi a také členem východoněmecké komunistické strany SED.

Kurras byl po incidentu dvakrát vyšetřován pro zabití z nedbalosti, nakonec byl ale pokaždé osvobozen pro nedostatek důkazů. Nyní na něj znovu podalo trestní oznámení německé Sdružení obětí stalinismu (VOS). Podle místopředsedy sdružení nemůže být vražda promlčena a znovuotevření případu by mělo odhalit další spojení se Stasi. Kurras, který je dnes v důchodu a žije v berlínské čtvrti Spandau, ale spolupráci se Stasi kategoricky popírá.

Ohnesorgova smrt vyvolala v Západním Berlíně v roce 1967 velkou vlnu studentských bouří. Ty nakonec vedly ke vzniku ultralevicové teroristické organizace Frakce Rudé armády (RAF) a staly se i základem politického hnutí, z něhož později vzešla například strana Zelených.

Nahrávám video

Podle zjištění německých badatelů, o nichž informuje německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, pracoval Kurras pro východoněmeckou tajnou službu pod krycím jménem Otto Bohl od roku 1955, od roku 1964 byl i členem vládní strany východoněmeckých komunistů - Jednotné socialistické strany Německa (SED).

Z archivních dokumentů ale nevyplývá, že by Stasi stála přímo i za vraždou studenta. Naopak proti tomu hovoří instrukce, kterou od východoněmeckého ministerstva státní bezpečnosti Kurras obdržel krátce po činu: „Zničit veškeré materiály a ukončit činnost. Událost považujeme za velmi politováníhodnou nehodu.“ Tím v podstatě Kurrasova spolupráce skončila, doloženo už je pak jen jedno setkání s řídícím důstojníkem v březnu 1976. Podle historiků Stasi také okamžitě po incidentu odstranila Kurrasovu osobní kartu, takže nebylo možné najít jeho složku. To se podařilo až interním výzkumem.

Historikové vypátrali 17 svazků, které Stasi na Kurrase vedla. Vyplývá z nich mimo jiné, že policista, který v Západním Berlíně sloužil od roku 1950, chtěl v roce 1955 přesídlit do NDR. Agenti Stasi ho však přesvědčili, aby zůstal v západní části rozděleného města a dodával jim informace o aktivitách tamní policie. Ačkoli Kurras Stasi donášel z vlastního přesvědčení, nechával si za svou činnost platit, ročně až několik tisíc západoněmeckých marek. V roce 1964 obdržel dokonce členskou legitimaci SED. Po incidentu sice nebyl ze strany vyloučen, ale v jeho stranické legitimaci číslo 2.002.373 se už od tohoto okamžiku neobjevila žádná členská známka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 27 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 36 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...