Washington/Londýn - Americké úřady zažádaly internetovou sociální síť Twitter o poskytnutí osobních údajů zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange. Současně s tím požadují i zprávy, které Assange prostřednictvím Twitteru přijal nebo odeslal. Žádost byla vznesena v rámci vyšetřování úniku tajných informací z americké armády a diplomacie, které WikiLeaks získal a začal zveřejňovat. Podle agentury AP to dnes oznámil sám Assange, kterého na americkou žádost upozornili provozovatelé Twitteru.
Americké úřady chtěly po Twitteru osobní údaje o Assangeovi
Kromě informací o Assangeovi sháněli američtí vyšetřovatelé stejné údaje i o dalších osobách spojených s WikiLeaks: o islandské poslankyni Birgittě Jonsdottirové, nizozemském hackerovi Ropu Gonggrijpovi a o americkém programátorovi Jacobu Applebaumovi. Zájem měli i o korespondenci vojína Bradleyho Manninga. Ten je podezřelý, že stáhl z vojenské sítě desetitisíce tajných diplomatických depeší a dokumentů o válkách v Afghánistánu a v Iráku, které později nabídl WikiLeaks. Pokud bude usvědčen, hrozí mu až 52 let vězení.
Američtí vyšetřovatelé požádali Twitter o informace 14. prosince a internetová síť o tom později informovala dotčené uživatele. Zahraniční agentury ovšem neupřesnily, zda Twitter požadované údaje vyšetřovatelům předal.
Assange označil postup amerických vyšetřovatelů za šikanu. „Kdyby se íránská vláda snažila vynutit si informace o zahraničních novinářích a aktivistech, ochránci lidských práv z celého světa by se ozvali,“ prohlásil. Zakladatel WikiLeaks se také obává, že stejnou žádost o osobní informace mohly dostat i sociální síť Facebook nebo internetový gigant Google. Vyzval obě společnosti, aby ho na případný požadavek amerických vyšetřovatelů upozornily. Zástupci Facebooku ani Googlu se k Assangeově výzvě nevyjádřili.
Jak to všechno začalo…
WikiLeaks vloni publikoval desítky tisíc amerických vojenských dokumentů o válkách v Iráku a v Afghánistánu. Koncem roku také začal zveřejňovat americké diplomatické depeše. Údajně jich vlastní přes čtvrt milionu, na stránkách portálu se jich ale zatím objevilo přes 2 000. Zveřejňování depeší ostře kritizovaly USA, ale i vlády jiných zemí.
WikiLeaks začal mít po zveřejnění depeší potíže s fungováním. Přišel o prostor na serverech internetového knihkupectví Amazon.com i o svou původní adresu wikileaks.org. Přestalo s ním také spolupracovat několik společností, které zprostředkovávají platební styk on-line.
Bradley Manning