Američané stahují 9 tisíc vojáků z Okinawy

Washington - Po několikaletých jednáních Spojené státy s Japonskem dohodly přesun 9 tisíc amerických vojáků z ostrova Okinawa. Jednotky se přestěhují na americký Guam a další tichomořské ostrovy. Zhruba 10 tisíc dalších vojáků ale na Okinawě zůstane. Smlouva přišla krátce před cestou japonského premiéra do USA. Odchod amerických vojáků z Okinawy požaduje tamní veřejnost, stejně jako zrušení letecké základny Futenma. Přesun bude z třetiny hradit Tokio - vyjde ho na 60 miliard korun.

Spojené státy a Japonsko dosáhly po dlouholetých diskusích dohody o přesunu 9 000 příslušníků americké námořní pěchoty z japonského ostrova Okinawa. Z nich se 5 000 přemístí na Guam a zbytek do dalších míst, mimo jiné na Havaj či do Austrálie. Součástí smlouvy je i závazek Japonska, že přispěje 3 miliardami dolarů na přesun vojsk na Guam a na vybudování vojenských výcvikových táborů na Guamu a Mariánských ostrovech.

„Jsem velmi potěšen, že po mnoha letech jsme dosáhli této důležité dohody,“ raduje se americký ministr obrany Leon Panetta. Spojené státy rozhodně přesunem vojáků nepřijdou o vliv v oblasti. „Ve výsledku tedy budeme mít stejné zastoupení v západním Pacifiku, jaké jsme plánovali,“ uvedl vysoký představitel amerického ministerstva obrany.

Kurt M. Campbell, náměstek ministryně zahraničí USA:

„Pokládáme to za průlom ve velmi dlouhé patové situaci, která svazovala ruce naší politice, oběma našim systémům.“

Dlouho se přitom Japonsko se Spojenými státy nemohly dohodnout. Američtí vojáci nejsou u domácích Japonců příliš oblíbeni po incidentu z roku 1995, kdy na Okinawě jeden z vojáků znásilnil japonskou školačku. Na ostrovech se nachází americká základna Futenma, která je v sousedství hustě zalidněné oblasti. Teď by se měla zrušit. Na 10 tisíc amerických vojáků nicméně na Okinawě zůstane.

Okinawa

Ostrovy, které dnes tvoří prefekturu Okinawa, nebyly původně součástí Japonska. V roce 1872 anektovalo Japonsko ostrovy jako svou kolonii a od roku 1879 tvoří samostatnou prefekturu.

Americká armáda je v Japonsku přítomná v podstatě nepřetržitě od roku 1945. Od června tohoto roku totiž probíhala na ostrovech bitva, která trvala 82 dní. V bojích na Okinawě zemřelo více než 100 tisíc civilistů, 100 tisíc japonských vojáků a 12 tisíc amerických vojáků.

Po konci druhé světové války a po bitvě o Okinawu byla prefektura po 27 let spravována administrativou Spojených států amerických, které zde vybudovaly několik svých vojenských základen. Zpět Japonsku byla prefektura předána 15. května 1972.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...