Afghánistán nechce, aby se během voleb informovalo o násilnostech

Kábul - Afghánské úřady vyzvaly zástupce domácích i zahraničních médií, aby v době čtvrtečních prezidentských voleb neinformovali o násilí, které může hlasování provázet. Obávají se, že takové zprávy by voliče zastrašily. Novináři by svou činnost měli omezit zejména v době, kdy budou otevřeny volební místnosti, tedy celý den od šesté hodiny ráno až do osmé večerní. Neměli by také chodit na místa, kde k nějakému útoku došlo, aby prý celou věc nepřeháněli. Žurnalisté toto doporučení důrazně odmítli, odvolávají se při tom na právo na svobodné informace.

Novinářům ani ochráncům lidských práv se však výzva afghánských úřadů, s níž přišla také ministerstva zahraničí a vnitra, nelíbí a odmítli ji. „Snahy připravit lidi o přístup k informacím odsuzujeme,“ řekl předseda afghánské asociace nezávislých novinářů Rahimulláh Samander. Podle nevládní organizace Human Rights Watch jsou „snahy cenzurovat zprávy o násilí neopodstatněným porušováním svobody tisku“. Svoboda tisku se afghánským médiím vrátila až s pádem režimu fundamentalistického Talibanu na podzim 2001.

S blížícími se volbami se v posledním období v Afghánistánu množí násilné akce organizované místními islámskými radikály, kteří chtějí hlasování narušit. Hnutí Taliban vyzvalo obyvatele, aby volby bojkotovali, a hrozí smrtí těm, kdo se jich zúčastní.

V Kábulu dnes přepadli tři muži banku a zemřeli při přestřelce s policií. K útoku se přihlásil Taliban, podle něhož šlo o útok na vládní cíl, nicméně policie hovoří o nepovedeném pokusu o loupež. Už dnes policie v rámci nového opatření zabránila reportérům, fotografům i kameramanům v přístupu k bance.

mluvčí prezidenta Hamída Karzáiho

„Pokud se něco stane, toto zabrání médiím, aby věc zveličovaly.“

V úterý si sebevražedný útok v Kábulu vyžádal nejméně sedm mrtvých a na 50 zraněných. Na prezidentský palác v Kábulu také dopadla raketa, ale její výbuch se obešel bez obětí. Na jihu země sebevražedný atentátník v ten samý den zaútočil na kontrolní stanoviště afghánské armády. Při explozi byli zabiti tři vojáci a dva civilisté.

Ve čtvrtečních volbách budou Afghánci vybírat nejen nového prezidenta, ale také členy provinčních rad. Hlavním favoritem je dosavadní hlava státu Hamíd Karzáí; pokud nezíská v prvním kole více než 50 procent hlasů, utká se ve druhém kolem s nejúspěšnějším z protikandidátů.

Devadesát procent Afghánců je ale negramotných a některé politické strany rozdávají výměnou za hlasy peníze. Mezinárodní agentura Oxfam navíc varuje, že volby nic nevyřeší bez reformy státních úřadů. Zahraniční vlády a organizace nalily do země za posledních osm let miliardy dolarů. Podle Oxfamu ale peníze nejsou využívány efektivně a třetina Afghánců stále bojuje s hladem a chudobou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 2 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 6 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 9 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 11 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.