Praha - Prezident Zeman se rozhodl udělit siru Nicholasi Wintonovi Řád bílého lva. Pozval ho na slavnostní předávání 28. října. Winton dnes slaví 105. narozeniny. Podle Zemana je životní příběh muže, který zachránil před nacisty téměř 700 židovských dětí, mimořádný. Winton byl oceněn řadou britských i českých vyznamenání. Byl povýšen do šlechtického stavu, v roce 1998 mu tehdejší prezident Václav Havel udělil řád Tomáše Garrigua Masaryka a v roce 2010 dostal od bývalého britského premiéra Gordona Browna medaili Hrdina holocaustu.
105 let Nicholase Wintona: Zeman mu udělí Řád bílého lva
„Do dějinné paměti se dostávají zejména ti, kteří neměli původně v úmyslu stát se slavnými a své činy nepojímali jako výjimečné,“ napsal Zeman v dopise, který Wintonovi zaslal k životnímu jubileu. Wintonův příběh je podle něj příkladem lidskosti, nezištnosti a osobní odvahy.
- „Ocenění je víc než namístě. Právě příběh Nicholase Wintona ukázal nejen otázky pomoci uprchlíkům během druhé světové války, on obecně upoutal pozornost k holocaustu,“ potvrdil historik Jaroslav Šebek.
Winton dnes své jubileum oslavil přímo v budově velvyslanectví Česka v Londýně. Doprovázela ho přitom část z osob, které se díky němu před desítkami let mohly zachránit.
V roce 1939 zachránil Winton před smrtí 669 českých židovských dětí. O jeho činu se dlouho nevědělo – až do roku 1988, kdy se moderátorka BBC v jednom z nejdojemnějších okamžiků historie britské televize zeptala, zda je ve studiu někdo, kdo za svůj život vděčí Nicholasi Wintonovi. Povstali všichni přítomní a svět se tak dozvěděl o zcela mimořádném příběhu muže, kterému dodnes všichni říkají jednoduše Nicky.
V exkluzivním rozhovoru, který poskytl České televizi přímo ve svém domě na jihu Anglie, popsal, jak své jubileum prožívá a proč mu vadí nálepka britský Oskar Schindler.
Sir Nicholas Winton slaví 105. narozeniny s úsměvem a hlavně s nadhledem. Na obdiv a zájem okolí si stále nezvykl. „Vnímám to trochu s rozpaky, protože já jsem prostě jen obyčejný člověk. Příliš starý na to, aby se postaral o vlastní zahradu, natož aby vychovával děti.“
Do milované zahrady před svým domem už může jen na kolečkovém křesle. Ještě před dvěma lety se přitom prolétl v kokpitu letadla. I když už není v takové zdravotní kondici, ani ve 105 se nebojí vydat do divadla nebo restaurace.
- „Každý rok, každý den je důležitý. Otázkou je, co s tím uděláte a co si myslíte, že s tím můžete udělat.“
Sir Winton se stále zajímá o dění kolem sebe, čte noviny, pečlivě sleduje politiku, krizi na Ukrajině nebo v Sýrii. „Jsem tím víc než zaujatý. I dnes se mě to pořád týká. Tím, co se odehrává, jsem ale nesmírně zklamaný. Zvlášť když zjišťuji, že se nikdo z minulosti nepoučil.“
GALERIE
Wintonova socha na nádraží v Maidenheadu zdroj: ČT24
Vzkaz Sira Wintona, aby se lidé přestali zajímat jen o minulost, ale soustředili se na přítomnost a budoucnost, není jen pouhou výzvou. Nejlepším dokladem toho je jeho vlastní činnost v domovském městě Maidenhead. Pomáhal zde založit pečovatelský dům pro lidi s demencí. Zasazuje se o rekonstrukci vodního kanálu v centru města. A nadšení letos vyvolal u místních muslimů, když přišel na jejich den boje s předsudky. „Není tu nikdo větší než sir Nicholas Winton, který tolik přispěl našemu okolí i celé společnosti. Je pro nás opravdovým vzorem,“ potvrzuje mluvčí místní mešity.
Sir Nicholas George Winton
- Winton se narodil 19. května 1909 v Londýně jako Nicholas Wertheimer v německo-židovské rodině, která odešla do Londýna na počátku předchozího století kvůli antisemitským náladám v Německu.
- K záchraně dětí z Československa se dostal náhodou. V prosinci 1938 ho požádal o pomoc přítel, člen Britského výboru pro uprchlíky z Československa (BCRC), který z hotelu Šroubek pomáhal lidem, které ohrožoval nacistický režim. „Dozvěděl jsem se, že existuje organizace, která pomáhá starým lidem vystěhovat se na Západ. Jenže o děti se nestaral nikdo,“ vysvětlil Winton.
- Záchranu dětí organizoval jako soukromá osoba, zaštítil se ale výborem pro uprchlíky a spolupracoval s cestovní kanceláří Čedok. Zorganizoval hlavně vlakové transporty z Prahy do Británie, malá skupina ale opustila ohroženou republiku také přes Švédsko. Pro děti musel zajistit od Němců povolení k výjezdu, od Britů povolení ke vstupu, přijetí v britské rodině a složit padesátilibrovou kauci. „Potřebovali pomoc, ale nevěděli, co dělat. Bylo to přitom docela jednoduché. Prostě se zeptat. Ovšem těch správných lidí na správném místě,“ říká dnes Winton.
- První vlak odjel 14. března 1939, den před obsazením zbytku českých zemí nacistickým Německem. Poslední osmý vlak odcestoval 2. srpna 1939. Celkem se podařilo dostat do bezpečí 669 dětí, z nichž většina byla židovského původu. Největší transport s 250 dětmi měl odcestovat počátkem září 1939, ale kvůli vypuknutí druhé světové války již neodjel. Většina malých pasažérů později zahynula, což společně s pohledem na uprchlíky ze Sudet Winton označil za nejsmutnější okamžik svého života.
- Winton byl za své činy povýšen do rytířského stavu a Václav Havel mu v roce 1998 udělil vysoké státní vyznamenání - Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Na 250 000 českých studentů také podepsalo petici, aby byla Wintonovi udělena Nobelova cena za mír. To se dosud nestalo.
Schindler? Ani bych se s ním nebavil…
Sir Winton si na slávu nepotrpí a jedna věc mu vyloženě vadí – nálepka „britský Oskar Schindler“, kterou dostal na ostrovech. Odkazuje na člena nacistické strany, který ve své továrně na konci války kvůli udržení obchodu zachránil přes 1000 židů. Jeho příběh zviditelnil oscarový snímek Schindlerův seznam Stevena Spielberga. „Není tu nic, co bychom já a Schindler měli společného. Pochybuji, že bychom spolu vůbec mluvili,“ tvrdí Winton.
Nicholas Winton s dcerou Barbarou
Barbara Wintonová se rozhodla napsat o svém otci knihu. Boří v ní nejrozšířenější pověru, že sám Winton o záchraně stovek dětí z protektorátu po konci války nikdy na veřejnosti nepromluvil.
Ve skutečnosti to udělal už v 50. letech na volebním letáku, při neúspěšné kandidatuře za labouristy do zastupitelstva města Maidenhead. V 80. letech se Winton společně s manželkou snažil předat dobové seznamy zachráněných dětí do povolaných rukou. Oslovené historické i židovské organizace o ně ale nejevily zájem. Vše změnil až pořad BBC z roku 1988.
Díky Wintonovi žije na šest tisíc lidí. S některými zachráněnými se vídá dál. "Vždycky, když přijedu, tak vím, že se usměje a řekne: Milena, how nice to see you, a popovídáme si," říká Milena Grenfell-Bainesová, kterou Winton zachránil jako desetiletou.
Na počest Wintonových 105. narozenin se chystají oslavy nejen na české ambasádě v Londýně, kam by měl Sir Nicholas Winton osobně přijít, ale taky v České republice. Na pražské Kampě probíhá výstava fotografií Wintonovy vlaky. V úterý vysílá ČT2 v 21:50 film Nickyho rodina, který bude díky pochopení producenta a režiséra snímku následujících 24 hodin exkluzivně přístupný i v i-Vysílání České televize.
- „Když slyším, že jsou tu lidé, co se podle mě snaží dělat dobré skutky, tak jsem šťastný. Není tu ale dost lidí, kteří na tom tvrdě pracují.“
GALERIE
videogallery_443931