Fotopasti na jihočeské části Šumavy zaznamenaly pohyb šelmy, která připomíná kočku divokou. Ta zmizela z volné přírody v Česku přibližně před dvěma sty lety. Šelmy pravděpodobně přišly na Šumavu ze sousedního Bavorského lesa.
Vrátila se po dvou staletích kočka divoká? Odborníci studují záběry ze Šumavy
Šumava je pro život koček divokých svým drsným horským klimatem nevhodná, ale její podhůří by jim už mělo co nabídnout. Nejnovější pozorování kočky divoké je další vlaštovkou, která živí naději na znovuosídlení jižních Čech touto fascinující šelmou. Důkaz o trvalém výskytu, tedy o rozmnožování na našem území, totiž stále chybí.
Pohyb šelmy zachytily na dvou videích fotopasti Rysích hlídek Hnutí DUHA. Vzhled i chování zvířete na záznamu odpovídají vzácné kočce divoké. Na videu je vidět i typické kočičí značkování území. Nalezení genetických vzorků by tak mohlo přinést zajímavé informace o původu šelmy.
Kolik koček divokých se v Česku momentálně vyskytuje, se ale dá podle Josefy Volfové z Hnutí Duha těžko odhadnout. „Akční rádius tohoto zvířete není nijak velký. Pohybuje se přibližně na dvou kilometrech čtverečních, ale většinou se jedná o těžko dostupná místa,“ uvedla.
Je rovněž obtížné určit, zda je zaznamenané zvíře kočka domácí nebo její vzácný příbuzný. Kočka divoká je navíc ještě plašší než rys ostrovid, který se na Šumavě také vyskytuje. „Pravděpodobnost, že by kočku spatřili turisté, je naprosto minimální,“ dodala Volfová.
Podle zoologa Národního parku Šumava Luďka Bufky zachytily fotopasti kočku divokou už před zhruba čtyřmi lety.
„V Bavorsku bylo v osmdesátých letech vypuštěno asi 120 jedinců kočky divoké a je jisté, že ta populace stále existuje. Není proto vyloučeno, že může být zdrojem pro výskyt v Pošumaví a na Šumavě. Bohužel, pořád je tato šelma ve volné přírodě vzácností,“ uvedl.
Kočka divoká
Kočka divoká až do 18. století běžně žila v českých lesích. Postupně vymizela kvůli tomu, že ji lidé zabíjeli. Viděli v ní predátora myslivecky obhospodařované pernaté zvěře. Zvíře také negativně ovlivnil přirozený úbytek pralesů.
Přirozeným prostředím kočky divoké jsou níže položené teplejší oblasti s listnatými a smíšenými lesy. Zde vyhledává především okraje lesů, malé mýtiny, v lese ukryté louky a nerušené lesní lemy s křovím. Loví hlavně hlodavce.