České Budějovice – Pracovníci Státní veterinární správy a vojenské veterinární služby v Boleticích nacvičují, jak správně postupovat při nebezpečné nákaze u zvířat. Čtyřdenní cvičení je zaměřeno na slintavku a kulhavku, trénují se i správné odběry vzorků infikovaných zvířat. V Česku se sice nákaza objevila naposledy před 37 lety, nikdo ale neví, kde a kdy udeří příště. Pravidelná cvičení navíc nařizují evropské zákony.
Veterináři trénovali na výskyt slintavky a kulhavky v Česku
Slintavka a kulhavka se rychle šíří, nejdůležitější je proto nákazu včas identifikovat. Od zvířat se ale odebírá specifický druh vzorku – tzv. hltanový seškrab. Proto je nutné správný postup opakovat. Práce s infekčními zvířaty je náročná hlavně kvůli nutnosti používat speciální izolační obleky a všechny vzorky neustále dezinfikovat.
Poslední velká epidemie slintavky a kulhavky zasáhla Evropu v roce 2001. Ve Velké Británii museli veterináři zlikvidovat tisíce chovů a utratit přes šest milionů kusů dobytka. V současnosti jsou obě nemoci nejvíc rozšířené v Turecku, kde veterináři počítají ohniska v tisících. Loni se navíc nákaza rozšířila i do sousedního Bulharska, kde se ji naštěstí podařilo zastavit, upozorňuje Petr Kučínský ze Státní veterinární správy.
Reportáž Veroniky Kabátové (zdroj: ČT24)
Vojenští veterináři ale pomáhají i při dalších krizových situacích, jakou jsou třeba povodně nebo chemické či jaderné havárie. V Boleticích proto trénovali i manipulaci se zvířaty, která se zranila při převozu nebo jejich dekontaminaci. Ředitel Ústředního vojenského veterinárního ústavu Vladimír Žákovčík upozorňuje, že si až dvacet procent lidí, postižených chemickou nebo jadernou havárií, z postižených oblastí odnáší domácí mazlíčky.