Zvuk varovných sirén známe asi všichni, protože jednou měsíčně se centrálně zkoušejí. Kde jsou ale sirény vlastně umístěné, na jakém principu fungují a jak se ovládají? A co vůbec jejich zvuk vyjadřuje? To si možná řada lidí, které při zkouškách zvuk sirén třeba i obtěžuje, ani neuvědomuje. Přitom v krizových situacích, jako třeba při povodních nebo požárech, jsou sirény velmi důležitým varovným prvkem. Jen v hlavním městě je na střechách budov 423 sirén.
Varovaly před nálety a teď třeba před požárem nebo velkou vodou
Prahu pokrývá 423 sirén, spouštějí je z Modřan (zdroj: ČT24)
V Praze je nejvíc sirén v centru města. Ovládají je tři vysílače. Ten nejnovější je na střeše Policejní akademie v Praze 4. Umístili ho tam, když se v oblasti na soutoku Vltavy a Berounky zhoršila kvalita signálu - aby byla i tato oblast signálem pokryta.
Sirény pro celou Prahu hasiči spouštějí z jednoho místa, z počítače na stanici v Modřanech. Celý proces přitom zabere necelou minutu. Počítač má už předdefinovaná některá varovná hlášení, jako je třeba únik chloru. A z tohoto počítače se pochopitelně řídí i akustické zkoušky sirén v Praze.
- Pravidelná zkouška sirén se koná každou první středu v měsíci ve 12:00.
Nejvýše postavená siréna v Praze je na střeše ubytovny ministerstva vnitra na Jižním Městě – je ve výšce 100 metrů nad zemí. Tato budova na Chodově je totiž nejvyšším panelákem ve střední Evropě, proto je tam kromě sirény ještě asi 200 antén.
GALERIE
Rotační siréna
Michal Zámečník z Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy vysvětlil, jak funguje rotační siréna: Mezi litinovými lopatkami, které roztáčí elektromotor, se stlačuje vzduch. Klobouk na horní straně sirény pak zaručuje, že se zvuk šíří hlavně směrem k zemi, že nejde vzhůru do vzduchu.
Kromě rotačních existují i modernější elektronické sirény - ty umí navíc vysílat mluvené slovo. Pokud se přeruší dodávka proudu, jsou tyto moderní sirény schopné tři dny fungovat na baterie. A případnou nefunkčnost jejich obsluha pozná na dálku. To u rotačních sirén neplatí. Proto pomáhají městští strážníci, kteří během zkoušek sirén obcházejí vybraná místa a při takzvaném náslechu kontrolují, jestli jsou sirény funkční.
Jak funguje varovný systém? Jaké druhy signálu můžeme slyšet? Co dělat, když varovný signál zazní - odpovědi najdete zde.
Liší se i signály, které sirény vysílají. Varovný signál trvá 140 vteřin a kolísá. Naopak při zkoušce siréna vydává tón nepřerušený.
Tóny výstrah
Sirény se v hlavním městě používají už řadu desetiletí. Například na střeše domu na Vinohradech byla siréna už za druhé světové války. Na půdě se tam dochovalo dobové varování - vandalům hrozilo až smrtí. Tehdy se siréna spouštěla na dálku pomocí telefonních linek.
GALERIE
Varování před poškozením sirény z doby 2. světové války
Sirény za války zazněly mnohokrát. Lidé si ale postupně na jejich zvuk zvykli a protože skutečný nálet na Prahu dlouho nepřišel, začali jejich varování ignorovat. Historik Tomáš Jakl vysvětlil, že poplachy přitom byly vždy založeny na hlášení radarových stanic nebo pozemních pozorovatelů o blížících se letounech. V praxi se pak ale často stalo, že letadla změnila kurz nebo hlavní město protektorátu pouze přelétla a mířila na jiný cíl. Po ničivém náletu v únoru 1945 ale lidé do krytů už chodili.
Ke konci války poplach zněl takřka denně. Pamětník Pavel Rubeš v této souvislosti připomněl, že od vánočních prázdnin na přelomu let 1944 a 1945 až do května už děti do školy vůbec nechodily. Důvodem bylo právě časté vyhlašování poplachů.
Signál sirén za války doplňovaly i kostelní zvony a další zvuková varování, jako například bušení na kolejnici nebo hlášení z pouličních tlampačů městského rozhlasu. Používaly se i ruční verze sirén, třeba v podnicích.