Praha – Jedna z největších evropských antropologických sbírek je ukryta v pražských Horních Počernicích. Depozitář Národního muzea schraňuje 25 tisíc lidských kosterních pozůstatků. Patří tak mezi klíčové podklady pro vědce, kteří se zabývají vývojem lidského těla a jeho neduhů. Snaží se například zjistit, proč se od 13. století lidem začala lebka zplošťovat a současné populaci se z nevysvětlitelných důvodů opět prodlužuje. Především ale pozůstatky zprostředkují pohled na nemoci, které naše předky sužovaly. Zatím je depozitář přístupný pouze výzkumníkům a studentům.
U antropologů aneb nemoci našich předků
Preparáty, které lze v antropologickém depozitáři Národního muzea zkoumat, jsou staré až 150 let. „Čím dál jdeme do minulosti, je zachovalost materiálu malá,“ podotkl antropolog Vítězslav Kuželka. Vědci doufají, že výzkumem koster lidí zasažených vážnými chorobami minulosti pomohou s léčením těch současných. „Sbírka slouží jako mohutný tezaurus informací, ze kterého by se čerpaly informace pro potírání chorob,“ uvedl Vítězslav Kuželka.
Mezi chorobami, které naháněly strach našim předkům, byla i křivice neboli andělská nemoc. „Křivice je metabolická porucha, je to avitaminóza z nedostatku vitamínu D,“ popsal antropolog Kuželka. Další vražednou nemocí minulosti byla nekróza, kterou trpěli dělníci sirkáren, kteří pracovali s bílým fosforem. „Páry fosforu způsobovaly zánět okostice a k tomu se přidával druhotný zánět, takže kost se rozpadala,“ vysvětlil Vítězslav Kuželka.
Bez povolení se dnes do depozitáře Národního muzea dostanou kromě zaměstnanců jen studenti. Do dvou let ale chtějí antropologové část sbírek zpřístupnit i pro širokou veřejnost.
Reportáž Luďka Jíry (zdroj: ČT24)