Za blahodárnou rašelinou z Třeboně jezdí do lázní hosté z celého světa už déle než 130 let. Slatinné koupele a zábaly jsou v místních lázních základem léčebných procedur a zdejší rašelinu využívají i jiné lázně - například Mariánské nebo Velké Losiny. „Uvolňuje svalové stažení - prohřátím, prokrvením a rozšířením cév ve svalu. Dále má detoxikační účinek: navazuje a vylučuje volné radikály, a také protizánětlivý účinek,“ popisuje účinky rašeliny primářka z třeboňských lázní Jitka Brádlerová.
Třeboňská rašelina: Poklad z místních lesů, který léčí
Celý příběh odstartoval všímavý a podnikavý učitel Václav Hucek, kterého jako prvního napadlo využívat rašelinu pro lázeňské účely. A když nechal udělat rozbor, tak zjistil, že je ještě účinnější, než slatina používaná v západočeských lázních. Proto výhodně koupil pro budoucí lázně pozemek, postavil na něm dřevěný pavilon a začal na stavbu šetřit.
První třeboňské lázně otevřel Václav Hucek v roce 1883. Rašelinu na koupele mu zdarma dovolil těžit ve svých lesích u rybníka Svět kníže Schwarzenberg: těžbu dostala na starost rodina Rokůskových. „Pomáhali s dobýváním rašeliny, vozili ji do lázní a připravovali koupele do dřevěných kádí,“ popisuje historička Jiřina Psíková.
Od té doby spotřeba rašeliny mnohonásobně stoupla, proto se dnes těžba přesunula do jiných míst a neobejde se bez techniky. Přímo v lese se rašelina těží zhruba třikrát do roka: pak se skladuje na meziskládce, odkud se rozváží do lázní. Do Aurory jednou za 2,5 měsíce, do Berty ovšem v průměru každý týden.
Prvná lázně byly v Třeboni otevřeny v roce 1883 (zdroj: ČT24)
Ještě než se rašelina dostane do vany, musí přímo v areálu lázní projít úpravou. Nejprve putuje do drtičky, aby se rozemlela na co nejmenší částečky. Potom se smíchá s teplou vodou – v nádrži se ohřívá na 39 stupňů. Z další cirkulační nádrže už se rozvádí k vanám – zároveň pořád koluje potrubím, aby nevychladla.
Zásoby rašeliny vydrží lázním tisíce let
Lázeňští hosté se nemusejí obávat, že by zdroje blahodárné rašeliny v Třeboni vyschly. V místních lesích jí je totiž tolik, že by lázním při dnešní spotřebě vydržela na tři tisíce let. „Na území třeboňské pánve jako celku je dohromady šedesát ložisek,“ dodává balneotechnik z třeboňských lázní Pavel Kubašta.