Modernizace trati mezi Prahou a Českými Budějovicemi měla původně skončit s rokem 2016, nyní se dokončení prací odkládá. Plán na rychlejší jízdu mezi metropolí, jihem Čech a Lincem zde totiž brzdí tři nedostavěné úseky, ambice na vybudování dvou železničních tunelů a nevykoupené pozemky.
Česká železnice počítá se čtyřmi tranzitními koridory, které napojují tuzemskou páteřní síť na mezinárodní železniční trasy. Modernizace (částečně se překrývajících) úseků se připravuje už od devadesátých let, a zatímco na sever a východ od Prahy se ji podařilo dokončit v první dekádě tohoto století, budování moderního spojení ve směru do Bavorska a Horních Rakous vázne.
- První koridor vedoucí z Německa přes Děčín, Prahu, Pardubice a Brno do Rakouska byl dokončen v roce 2004.
- Druhý koridor vedoucí z Polska přes Ostravu do Břeclavi a dále do Rakouska byl dokončený v tomtéž roce.
- Třetí koridor mezi Polskem a Bavorskem na trase Ostrava–Praha–Plzeň–Cheb měl být původně hotový v roce 2006, aktuálně činí zpoždění této stavby zhruba dvě desítky let, zejména kvůli komplikacím v členitém údolí Berounky.
- Čtvrtý koridor má Česko napojit na linku mezi Saskem a Horními Rakousy a zrychlit dopravu na trati Ústí nad Labem – Praha – České Budějovice (potažmo i Drážďany–Linec).
Hlavní pozornost se nyní soustřeďuje na jih Čech. Už dnes sice vlaky zvládají cestu mezi Prahou a Českými Budějovicemi za necelé dvě hodiny, po dostavbě koridoru by to mohlo být za pouhých 90 minut. Podle původního usnesení vlády měla ovšem modernizace skončit spolu s rokem 2016, aniž by se tak ale stalo. Nyní se hraje o tři úseky:
- Nemanice – Ševětín
- Soběslav – Doubí
- Sudoměřice – Votice
Tunely u Ševětína
Zřejmě největší překážkou na dokončení modernizace jihočeské trati je úsek mezi Ševětínem a Nemanicemi. Zatím se zde jezdí po jednokolejné trati, a jak upozornil ředitel Krajského centra osobní dopravy Českých drah v Českých Budějovicích Jiří Kafka, vlaky musí zpomalit, což prodlužuje dojezd do Prahy.
Plánem je u Ševětína v rámci modernizace vybudovat dva nové tunely v celkové délce osmi kilometrů a s náklady ve výšce devíti miliard korun. Na tuto investici by Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC) využila evropské programy Doprava 2 a CEF, ze kterých může do roku 2020 čerpat více než čtyřicet miliard korun.
Není ale jasné, zda na evropské peníze dosáhne, protože nejdřív musí doložit, že se jedná o rentabilní projekt. „Až budeme mít aktualizovanou ekonomickou studii, tak potom se můžeme bavit o tom, jestli jsou stavby schopné kofinancování z Evropské unie,“ uvedl mluvčí SŽDC Marek Illiáš.
Poslední úseky? Rok 2021
Posledními dokončenými úseky čtvrtého koridoru mají být podle ministerstva dopravy části trasy ze Soběslavi do Doubí a ze Sudoměřic do Votic, které mají být hotové ve druhé polovině roku 2021.
Zde váznou podle SŽDC především výkupy pozemků, a to zejména v prvním zmíněném úseku. „V současné době jednáme na třech katastrálních územích, ale nejsme schopni se domluvit, proto nevylučujeme variantu vyvlastnění,“ informoval mluvčí Illiáš.
U obou staveb je navíc problém s uznáváním starého zákona upravujícího posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Mezi prioritními stavbami, pro které není potřeba celý proces posuzování vlivu na životní prostředí opakovat, je totiž pouze stavba ze Sudoměřic do Votic. Podle odhadů má jen tento úsek vyjít na 5,4 miliardy korun.
