Praha – Hlavní město má první veřejné telefonní spojení, píše se 14. říjen 1881. Koncesi dostal syn Františka Palackého Jan a jeho společníci. Jejich pražská ústředna začínala s desítkou předplatitelů, Palacký a spol. ale nemají absolutní primát. V Praze je předběhl podnikatel Bedřich Frey, ten ale pouze pro své soukromé a firemní účely.
První telefony v Praze byly jen pro bohaté
Pražské podnikatelství pro telefony, tak se jmenovala společnost, jejímž jménem Palacký a spol. o historicky první koncesi v českých zemích požádali. To se psal červenec 1881, v říjnu dokument získali a na jaře dalšího roku podnikatelé ústřednu spustili. Ústředna byla v domě u Richterů, což je na Malém náměstí vedle Staroměstského náměstí. Záměr byl jasný - umístit ústřednu v centru města.
Telefonní dráty to tak neměly nikam příliš daleko. Zájemců přibývalo a v zimě 1882 jich bylo tolik, že vydali na první telefonní seznam. Nechyběl v něm nikdo, kdo tehdy v Praze něco znamenal, třeba Vojtěch Náprstek.
Jan Galuška, ředitel Poštovního muzea
"Vojta Náprstek rozhodně musel mít doma všechny vynálezy, co tehdy na světě existovaly, takže tím pádem i telefon.
Rozvoj telefonování byl nezadržitelný, a to i přesto, že bylo dlouho jen pro bohaté. Kromě hovorného se platily ještě další poplatky - za vzdálenost hovoru, pronájem přístroje nebo přepojování.