Praha - Praha pro letošek vyčerpala zákonem povolený počet dní, po které smí množství prachu v ovzduší překročit denní limit. Jako první překročila povolenou smogovou kvótu měřící stanice v Praze 2 v blízkosti severojižní magistrály. Zamoření vzduchu v metropoli má na svědomí především automobilová doprava. Podle Františka Šopka z ČHMÚ je ale na vině také dlouhá zima a s ní související inverze a delší vytápění domácností.
Praha už si vyčerpala počet „smogových dní“ na celý rok
Podle evropské směrnice o ovzduší je povoleno překročit denní limit pro znečištění prachem 35 dnů během roku. Monitorovací stanice Praha 2 - Legerova podle ČHMÚ překročila limit už 4. dubna. „V loňském roce tato stanice dosáhla stejného počtu překročení denního limitu až 20. listopadu,“ uvedl Miroslav Šuta ze sdružení Centrum pro životní prostředí a zdraví.
„Vysoké koncentrace mohou být způsobeny studeným charakterem počasí, kdy se v řadě dní vytváří teplotní inverze,“ řekl Šopko s odkazem na dlouhou zimu. Loni se například už po většinu března pohybovala denní maxima nad deseti stupni Celsia, letos mrzne ještě na začátku dubna. Kvůli chladným dnům navíc lidé stále topí, což prý může být také jednou z příčin zhoršeného ovzduší.
Za překračování hodnot hrozí Česku sankce
První pražskou monitorovací stanicí, která loni překročila denní limit, byla Praha 6 - Veleslavín, a to 7. června. „Pražané dýchají ovzduší zamořené prachem natolik, že překračuje nejen doporučení Světové zdravotnické organizace, ale i platné limity stanovené směrnicí pro kvalitu ovzduší,“ uvedl Šuta. Česko už požádalo Evropskou komisi o výjimku pro překračování hodnot pro znečištění prachem, ale platnost výjimky vypršela v červnu 2011. Česku tak hrozí sankce z EU.
I krátkodobé vdechování polétavého prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. „Nejnovější studie spojuje asi 14 procent případů dětského astmatu v evropských městech se znečištěním ovzduší způsobeným intenzivní automobilovou dopravou. V případě dospělých by toto znečištění mělo být zodpovědné asi za 28 procent srdečně-cévních onemocnění,“ uvedl Šuta.
Praze by podle něj mohly pomoci například nízkoemisní zóny, které omezují vjezd automobilů s vysokými emisemi. Zlepšit situaci by mohlo i zpoplatnění vjezdu a zavádění dieselových prachových filtrů.