Praha – Téměř čtvrt roku uplynulo od okamžiku, kdy se změnily trasy většiny linek pražské městské hromadné dopravy. Rozsáhlá změna jízdních řádů dodnes vyvolává u řady lidí nevoli. Kromě cestujících, kteří si místy dosud nezvykli na změny stavu, který přetrvával po desetiletí, kritizují městský magistrát a jím zřizovanou organizaci ROPID, která změny připravila, také občanská sdružení. Tvrdí, že město bude muset dříve nebo později napravit největší chyby, což se výrazně prodraží.
Jak cestující se čtvrtletým odstupem hodnotí zářijové změny jízdních řádů, chce dopravní podnik vyhodnotit až na počátku příštího roku, stejně tak firma zatím nechce říct, zda se skutečně díky úpravám provozu autobusů a tramvají ušetří slibovaných 400 milionů korun ročně.
Již v polovině září však proběhl průzkum veřejného mínění agentury STEM/MARK, podle kterého se k výsledkům změn staví 40 procent lidí neutrálně, zhruba čtvrtina lidí je nespokojena a necelá desetina spokojena. Podle Jana Krčmáře ze sdružení Auto*mat ale nejde jen o to, kolik procent cestujících je spokojeno. „Praha potřebuje nalákat lidi z aut do MHD a to ty změny nedělají,“ řekl.
Ředitel ROPIDu Pavel Procházka však tvrdí, že se změny osvědčily a mají ambici přivést do MHD další cestující. „Ukázalo se, že poptávka po některých přepravních vztazích tady byla. Pokud mohu jmenovat alespoň jednu, tak je to linka 118, která nově spojuje Smíchovské nádraží s Budějovickou,“ uvedl Procházka. Na to, že to je nové spojení, prošlo už trojnásobným posílením spojů, dodal. Podle něj to znamená, že lidé úpravy chtěli, že zjednodušení linkového vedení zejména autobusové dopravy dává smysl, dokazuje právě například linka 118.
ROPID rovněž zdůrazňuje své úspěchy při rozvoji tzv. preferencí veřejné dopravy – například vyhrazené pruhy pro autobusy nebo upřednostňování tramvají na světelných křižovatkách. „Můžeme říci, že všechny pruhy, které byly připraveny v průběhu letošního roku, jsou k dnešnímu dni realizovány. Poslední dva nám chybějí do čtrnácti dnů udělat,“ uvedl Procházka s tím, že další vytvoří ROPID společně s Technickou správou komunikací na jaře. Jan Krčmář ale takový přístup odmítá: „Proč tato opatření nebyla realizována, než se to zavedlo?“
Od 1. září byly v Praze posíleny tzv. páteřní linky, jichž je teď 43, z toho pět tramvajových. Posílení provozu na nich však šlo na úkor dalších linek – zejména autobusových – které byly buď zrušeny, nebo zkráceny například v úsecích, kde dříve jezdily souběžně s tramvajemi. Kritika, která přicházela například i Fakulty dopravní ČVUT, ale zejména od cestujících se týkala mnoha částí optimalizace pražské MHD, kromě nedostatku preferenčních pruhů se týkala i o komických výsledků změn, jako je nucené přestupování z jednoho autobusu do téhož vozidla na Strahově.
