Pačejov - Obce v Pošumaví se spojily v boji proti plánům na výstavbu úložiště jaderného odpadu u Pačejova. Dokončily společné memorandum, kterým osloví vládu, sněmovnu a ministerstva. Při rozhodování chtějí mít právo veta.
Okolí Pačejova je jen jednou ze šesti vytipovaných lokalit, ale i to stačí k tomu, aby byly všechny obce v okolí už několik let nervózní. Teď se spojily a protesty budou hlasitější. Jaderný odpad v Pošumaví odmítají jak zastupitelstva, tak lidé v místních referendech. „Je to na úpatí Šumavy; pro tento záměr by se mělo vyčlenit území,” řekl starosta Chanovic Petr Klásek.
Úložiště má zabrat plochu dvaceti hektarů na povrchu a tří set hektarů pod zemí. Podle starosty Kláska je seznam negativních dopadů na život v okolí neúnosně dlouhý. „Vylidnění některých lokalit, ztráta zdrojů pitné vody, turistická atraktivita, ztráta cen pozemků, nemovitostí, plodin, lesnických produktů a tak dále,” vypočítává Klásek.
„Určitě bychom chtěli mít právo veta,” uvedla Jiřina Kábová ze sdružení Jaderný odpad – děkujeme, nechceme. Starostka Horažďovic Jindřiška Jůdová řekla, že s ní nikdo o úložišti nebavil. „Komunikace nefunguje, tak jak bychom chtěli,” souhlasí s ní Vítězslav Duda ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a dodává: „Obce v zásadě projekt odmítají.”
Rozpad radioaktivního odpadu je sto tisíc let. „Bude to na generace, to není třeba jako stavby rodinných domů,” myslí si místostarosta Horažďovic Ladislav Lenský. Podobně hovoří i Kábová: „To je definitivní rozhodnutí na sto tisíc let dopředu pro celou oblast Pošumaví.”
Definitivní rozhodnutí má padnout až v roce 2025 a projekt do roku 2009 oficiálně stojí. Podle SÚRAO se žádný geologický průzkum ani geologické práce neprovádějí. V místních referendech proti úložišti hlasovalo 98 procent obyvatel.
