Pardubice - Vedení Pardubického kraje došla trpělivost s neustále narůstajícími ztrátami jeho nemocnic. Radní nařídili ředitelům, že v posledním čtvrtletí musí mít zdravotnická zařízení vyrovnané hospodaření. Hejtmanství tomu napomůže dotacemi na částečné oddlužení nemocnic, jejich ztráty se ale už nesmí zvyšovat. Všech pět nemocnic vloni vytvořilo ztrátu 171 milionů korun, což bylo dvakrát více, než původně kraj plánoval. Letos nemocnice až na dvě výjimky plán opět neplní.
„Ředitelům jsme dnes nařídili, aby s platností od října udělali opatření, aby běžné financování nemocnic do konce roku bylo v běžném hospodaření nulové,“ uvedl hejtman kraje Radko Martínek (ČSSD). Ekonomika nemocnic bude očištěna od vlivů z minulosti, výdaje a příjmy se musí rovnat nule. „Máme příkaz, budeme se pokoušet. Dotkne se to všeho, jak to dopadne, to se uvidí,“ reagoval na to ředitel Litomyšlské nemocnice Libor Vylíčil. Nemocnice mají také připravit přehled svých závazků a pohledávek, které posoudí expertní skupina kraje.
Vedení kraje minulý týden vyčlenilo na pomoc svým pěti zadluženým nemocnicích zhruba 117 milionů korun. Necelou polovinu z toho dostane nejzadluženější nemocnice – pardubická. Uvolnění částky ještě musí schválit krajští zastupitelé. Už teď její výši kritizují lékařské odbory – problém prý vyřeší jen částečně. Pardubická nemocnice totiž účetně vykazuje kumulovanou ztrátu 183 milionů korun a k tomu dalších 297 milionů dluží za zdravotnický materiál a přístroje. Hejtman Martínek potvrdil, že kraj se bude zabývat i otázkou navýšení základního jmění pardubické nemocnice. Peníze, které uvolnil ze svých rezerv, jsou jen prvním krokem k záchraně zdravotnictví v regionu.
Kraj si pro možné další subvencování nemocnic vytvoří finanční rezervu, peníze si pro tyto účely vyčlení i v rozpočtu na příští rok. Nemocnicím například přichází jen část peněz na platy lékařů, které jim slíbilo únorové memorandum mezi Lékařským odborovým klubem a vládou.
Podle Martínka musí nemocnice nakupovat takové přístrojové vybavení a za takové ceny, které zajistí alespoň běžnou reprodukci. „Budeme od nich chtít u každého nákupu ekonomická zdůvodnění a samofinancovatelnost, bez toho to není možné. Pokud by ani tohoto nebyly schopny, nemá cenu se vůbec zabývat jejich schopností existence,“ uvedl hejtman.
V představenstvech i dozorčích radách všech nemocnic by měla v budoucnu zasedat také společná skupina složená z nezávislého zdravotnického odborníka, ekonoma a právníka. To by mělo zajistit koordinaci jednotlivých zdravotnických zařízení při investicích a kooperaci při léčbě a provozu. Od příštího roku by nemocnice měly více spolupracovat, společně nakupovat léky, mít společný informační systém a podělit se o jednotlivé specializace.
Hejtman také odmítl obavy, že Pardubické krajské nemocnici hrozí insolvence, neboť její ztráty a závazky se blíží základnímu jmění 209 milionů korun. Podle Martínka může kraj do majetku zdravotnických zařízení převést budovy, v nichž nemocnice sídlí.
