Praha - Sbírky paleontologického oddělení Národního muzea patří mezi nejvýznamnější na světě. Při loňském stěhování do Horních Počernic se odborníkům podařilo narazit na nejedno překvapení. Sbírky jsou tak rozsáhlé, že jen vybalení všech krabic a základní utřídění materiálu odborníci odhadují na tři roky práce.
Národní muzeum ukrývá i zkameněliny druhohorních ryb
Badatelny, laboratoře, depozitáře – to vše se přesunulo do areálu bývalého zimoviště československých cirkusů a varieté v Horních Počernicích. Své místo zde našli vědci z Přírodovědeckého muzea poté, co se uzavřela hlavní budova Národního muzea. Nové prostory maximálně splňují podmínky pro správné uložení sbírek. „Všude je vzduchotechnika a náš jediný požadavek je, aby teplota byla stabilní a vlhkost vzduchu kolem 50 procent. Pro nás je důležité, aby hodnoty příliš nekolísaly,“ uvedl kurátor sbírek prvohorních bezobratlých Martin Valent.
O tom, že depozitáře jsou samy o sobě málo probádané prostory, se paleontologové přesvědčili už při balení. Jak ale sami říkají, není to tím, že by v depozitářích nepracovali průběžně.
Senzaci mezi odborníky vzbudil například unikátní soubor koster zkamenělých druhohorních ryb. Na české poměry nebývale bohaté společenství tvorů z období křídy pochází z východních Čech. Do muzea se nálezy dostávaly na začátku dvacátého století, dodnes tam uchovávají i jednu původní bedničku, ve které je dělníci z lomu posílali.
Reportáž Kateřiny Semrádové (zdroj: ČT24)