Štěpánov (Olomoucko) – V malých obcích začaly vznikat psí útulky. Radnice začaly zjišťovat, že péče o zvířata, která se na jejich území zatoulají, je levnější než jejich umístění do velkých útulků ve městech.
Třítisícový Štěpánov na Olomoucku má omezený rozpočet. Když do krajského města pravidelně posílá psy nalezené v obecním katastru, vysává to z něj mnoho peněz – občas ještě více, než kdo čeká. „Po obdržení faktury kolem 30 tisíc jsme zjistili, že jsme tam nedali jednoho psa, ale sedm psů plus matku, takže jsme platili za osm psů. Rostlo to astronomicky,“ vzpomněl starosta Jiří Běhal.
Za celý rok potom dostal olomoucký útulek od Štěpánova 800 tisíc korun. Podle pečovatelek to levněji nejde. „Započítány jsou mzdy zaměstnanců, veterinární náklady, krmivo, svoz odpadních vod, energie,“ shrnula vedoucí útulku Hana Dědková. Štěpánovská radnice však na další faktury za psy není zvědava. Rozhodla proto o založení vlastního záchytného psího útulku. Ještě menší obce jsou na tom ovšem hůře. I ony se musí postarat o nalezené psy, útulek přitom nehledí na to, zda přicházejí z obce se stovkami nebo tisíci obyvatel. Například starosta devítisethlavého Veselíčka na Přerovsku se tak rozhodl „útulek“ zřídit doma a nalezeného psa si rovnou vzal.
Obecní rozpočty úpějí především kvůli zcela cizím lidem. Například psi chovaní ve Štěpánově musí mít čip, jejich majitele proto není těžké dohledat. Ovšem zvířata, která se náhodou zatoulají, tvoří mezi psími nalezenci pouze desetinu – většinou v obcích končí proto, že je na jejich území náhodně vyhodí majitelé, kteří o ně již nestojí.
