Praha – Současná dominanta Prahy a lákadlo pro turisty nabízí bezesporu jeden z nejhezčích pohledů na pražské panorama. Vzorem pro její výstavbu se stala Eiffelova věž, která je sice pětkrát větší, nicméně její vrchol se nachází ve stejné nadmořské výšce jako je vrchol petřínské rozhledny. Poprvé se z horního ochozu petřínské rozhledny mohli návštěvníci pokochat 20. srpna 1891. A přestože za dobu své dlouhé existence měla již několikrát na mále, dodnes se mohou z této pražské dominanty návštěvníci dohlédnout nejen na přilehlou Malou Stranu či Pražský hrad, ale i na vzdálené hory Kleď, Milešovku či Sněžku.
Vůbec první nápad na výstavbu podobné věže jako té, která vzbudila takový rozruch mezi návštěvníky světové výstavy v Paříži, se zrodil v hlavách členů Klubu českých turistů. Ti se do Paříže na expo 1889 vydali v čele s architektem Vratislavem Pasovským, jenž fascinován moderními kovovými konstrukcemi napsal po návratu nadšenou reportáž k připravované jubilejní výstavě pro rok 1891. Pasovský navrhoval, aby se při ní využily nové možnosti konstrukcí a aby se také v Praze stavba v podobném duchu postavila. Turističtí nadšenci tak založili Družstvo rozhledny na Petříně, které sbíralo potřebné materiály.
Stavba samotné konstrukce padla do rukou inženýrům Františku Prášilovi a Juliu Součkovi, kteří se Eiffelovkou nechali inspirovat. Pod jejich vedením vznikl plán 60 metrů vysoké ocelové věže s půdorysem ve tvaru osmiúhelníku. „Vratislav Pasovský sám udělal architektonický projekt nové rozhledny na Petříně. Ta byla slavnostně otevřena právě k příležitosti jubilejní výstavy,“ doplnil architekt Zdeněk Lukeš. Montáž rozhledny probíhala bleskově a již za neuvěřitelných šest měsíců se podařilo stavbu dokončit. „Rozhledna nebyla ukončena anténním nástavcem, který se tam objevil až v padesátých letech. Původně na střeše vyhlídkové kabiny byla královská koruna, nejspíše pozlacená. Když na petřínskou rozhlednu zasvítilo sluníčko, tak zářila jako maják,“ podotkl Lukeš.
Na oslavy 120 let od založení rozhledny dnes přišly na Petřín davy lidí. Slavit se dnes bude až do pěti odpoledne. Kdo přijde v historickém kostýmu z 19. století, bude mít vstup na rozhlednu zdarma. Připravené jsou i speciální razítka a pohlednice. Lidé můžou výročí oslavit taky návštěvou nové stálé výstavy, která připomíná pestrou historii petřínské lanovky.
Nicméně to, že věž na vrcholu Petřína vydržela, můžeme považovat za malý zázrak. V roce 1938 ji málem ničil požár v kabině výtahu a poté se dostala do hledáčku nejen nacistům, ale později i komunistického režimu. V sedmdesátých letech existovaly diskuze, podle kterých se konstrukce měla rozebrat a na místo ní postavit vysílačku s větší kapacitou. K tomu díky mnohým protestním hlasům naštěstí nedošlo. Před sedmi lety věž pošla náročnou rekonstrukcí pod taktovkou architekta žižkovského vysílače Václava Aulického. „Mimo jiné byl obnoven provoz výtahu, který celá léta nefungoval,“ dodal Lukeš. Rozhledna je otevřena do konce září každý den od deseti hodin ráno do deseti hodin do večera.
