Praha - Podle pražského primátora Tomáše Hudečka (TOP 09) by tunel Blanka mohl být otevřen ještě letos, snad i před konáním podzimních komunálních voleb. Naproti tomu řešení problémů městské karty Opencard je v nedohlednu, Hudeček si dokáže i představit, že by se Pražané vrátili ke starým papírovým kuponům Dopravního podniku. Hromadná doprava přitom zůstává pro město prioritní i v nově schváleném metropolitním plánu, jehož cílem je přesunout obytné plochy z periferií blíž k centru, mimo jiné právě proto, aby se omezila automobilová doprava.
Tunel Blanka by mohl být hotový do voleb
„To, že se tunel Blanka nedostaví, si vůbec neumím představit,“ uvedl Hudeček s tím, že v současné době probíhající arbitráž u rozhodčího soudu byla vůbec nejrychlejším řešením problému. „Určitě se dostaví, otázkou je kdy,“ dodal Hudeček, podle něhož je cílem Metrostavu i města dokončit tunel co nejdříve. „Věřím, že by Blanka mohla být dostavěna ještě letos, nebo dokonce do voleb,“ odhadl primátor. Stavba by tak měla být hotová zhruba do poloviny října. Půjde sice o zkušební provoz, to by ale řidiči neměli vůbec pocítit. „Bude to pro řidiče stejný provoz, jako provoz běžný, jen bude jinak ohodnocen,“ řekl Hudeček.
Zastavení stavby se podle Hudečka vyhnout nedalo, protože vést soud souběžně s pracemi nebylo možné, stavbu zastavil sám Metrostav. „Existuje důvodná pochybnost o platnosti smlouvy,“ upozornil Hudeček s odůvodněním, že ve smlouvě tunel nějak vypadá, postaveno bylo ale něco jiného. „Trojský most měl stát 400 milionů a měl to být úplně jiný most,“ uvedl příklad již postaveného mostu, na který nakonec náklady přesáhly miliardu korun.
Právě kvůli neshodě reality s objednanými stavbami podle Hudečka město stavební firmě odmítlo zaplatit. „Chtěli jsme se vyvarovat tomu, aby se tunel dostavěl podle neplatné smlouvy,“ hájí primátor Hudeček rozhodnutí města. Zatím se podle něj spíše zdá, že arbitrážní soud se vydal cestou uznat smlouvy za platné.
Papírové kupony jsou levnější, Opencard prý nic neumí
Přestože v současnosti již pro město podle Hudečka není projekt víceúčelových kartiček Opencard velkou finanční zátěží, dovede si představit jejich konec. „Město už do projektu nevkládá skoro nic. Provoz jedné jediné kartičky stojí ročně 50 korun,“ uvedl Hudeček s tím, že těsně po uvedení projektu stál provoz jedné karty opencard ročně 30 000 korun.
„Vždy se lze vrátit k papírovým kuponům. Bylo by to minimálně levnější,“ myslí si primátor, který zároveň připouští, že se město i nadále bude snažit udržet Opencard při životě. „Já osobně bych se nezdráhal říci, že ten projekt budoucnost nemá,“ myslí si Hudeček, podle něhož je technologie zastaralá, dnes je pro podobné služby možné využívat například mobilní telefony.
„Že ta kartička nic neumí, říkám pořád, proto se snažíme dát všechno pod jednu střechu,“ vysvětlil primátor motivaci současného postupu radnice, která vložila sto milionů do akciové společnosti, která má být právě takovýmto zastřešením všech aktivit Opencard. Část tohoto vkladu investuje společnost do nákupu licencí na karty, které se tak stanou majetkem této zastřešující společnosti. „Licence koupíme za peníze již vložené do firmy,“ potvrdil Hudeček.
Projekt městské karty začal za exprimátora Pavla Béma (ODS). Stíhána je kvůli němu většina členů pozdější městské rady včetně Bémových nástupců, nynějšího poslance Bohuslava Svobody (ODS) a současného primátora. „Vše bylo prověřeno a právní kancelář dala jasné stanovisko, že toto je jediná možnost, jak v projektu pokračovat,“ hájí se Hudeček.
První rozsudky v kauze Opencard padly u Městského soudu v Praze letos v únoru. Soud uznal vinu všech pěti bývalých úředníků magistrátu hlavního města. Uložil jim podmíněné tresty od jednoho roku do tří let. Podle soudu uzavřeli s firmou Haguess nevýhodné smlouvy, a městu tak způsobili škodu 67 milionů korun. Bývalí úředníci podle státní zástupkyně porušili závazná pravidla hospodářského styku a povinnost při správě cizího majetku. Všech pět mužů vinu odmítá.
Hustší osídlení Prahy bude výhodné
„Veškeří lidé, kteří přicházeli do Prahy, tak se doslova ubytovali a tvořili suburbium,“ vysvětlil Hudeček, proč se nový metropolitní plán zaměřuje na centrální Prahu, hlavně na nevyužívané území takzvaných brownfieldů. Podobné velké rozvojové zóny má Praha například v okolí nádraží Bubny, na Palmovce nebo kolem Smíchovského a Žižkovského nádraží. „Dnes vše vzniká v komplexu administrativních a bytových domů,“ popsal Hudeček představu zástavby v těchto místech, která by měla kombinovat bydlení s kancelářemi i službami.
Přesun obyvatel blíže centru je podle Hudečka ekonomicky výhodný pro lidi i pro město, například proto, že tito obyvatelé nemusí jezdit vlastním autem, ale mohou využívat hromadnou dopravu. „Měli bychom se po dvaceti letech příšerného plánování dostat na úroveň západních měst,“ představuje si Hudeček, který poukázal také na to, že i přes další výstavbu by v centrální oblasti měly vznikat nové parky.
Součástí metropolitního plánu je i výšková regulace. „Zmizí taková ta divokost výškových budov,“ chválí Hudeček koncepci, podle níž územní plán vymezí místa, kde se budou vysoké budovy stavět ve vyšším počtu a naopak místa, kde bude jejich výstavba zakázána.
